V rámci poradny pro občany zpracoval Ekologický právní servis právní pohled na partyzánské zahradničení.
Zvelebení zanedbaných pozemků a veřejných prostranství výsadbou stromů nebo květin lze jistě vnímat jako žádoucí. Je však třeba mít na paměti, že takové jednání může být i protiprávní, v případě, že si k zvelebení vyberete pozemek, který Vám nepatří. Možný postih lze vyvodit hned z několika právních předpisů.
Občanský zákoník
Vysazování květin, případně stromků, nebo jiný takový zásah na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka (tzv. guerilla gardening) je neoprávněným zásahem do vlastnického práva. Podle § 126 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, má vlastník „právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.“
Tohoto práva se může domoci občanskoprávní žalobou. Vzhledem k náročnosti tohoto řešení však pochybujeme, že by to v případech většinou velmi malého zásahu, jakým guerilla gardening bývá, byl vlastník pozemku ochoten absolvovat. Vlastník by se patrně také domáhal náhrady škody, která by mu vznikla.
Na případné umístění stavby se vztahuje také § 135c občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení, pokud „někdo zřídí stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím ovšem vlastník pozemku souhlasí. Soud také může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.“
Zákon o přestupcích
Zřejmě pravděpodobnější možností obrany vlastníka by bylo podání oznámení o přestupku obecnímu úřadu (případně orgánům policie, které by patrně situaci vyšetřily a následně obecnímu úřadu předaly).
Mohlo by jít o přestupek proti majetku (§ 50 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích):
- Přestupku podle § 50 písm. a) se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, nebo se o takové jednání pokusí. (Například pokud by vysazováním došlo k poškození trávníku, který tam majitel nově nasel, nebo pokud se mu zaprášený kout líbil víc než malá zahrádka.)
- Přestupku podle § 50 písm. b) se dopustí ten, kdo úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby.
Zákon o přestupcích však v § 2 definuje přestupek jako „zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.“ Musel by tedy být prokázán určitý stupeň ohrožení zájmu společnosti.
Za přestupek proti majetku je možné udělit pokutu až 15 000 Kč. V rámci projednání je také možné uložit pachateli přestupku povinnost nahradit vzniklou škodu, pokud o to poškozený požádá.
Vzhledem k tomu, že vysazování květin a stromků na cizích pozemcích bude zpravidla postrádat prvek společenské škodlivosti, postih za přestupek bude přicházet v úvahu jen v krajních případech.
Trestní zákoník
Tzv. guerilla gardening by mohl být také označen jako vandalismus. Pojem vandalismus není vymezen žádným právním předpisem. Jednání, které je praxí označováno jako vandalismus, bude právně kvalifikováno jako poškození cizí věci podle § 228 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Naplnění skutkové podstaty trestného činu poškození cizí věci při guerilla gardeningu se ale nejeví vzhledem k nízké společenské škodlivosti příliš reálně.
Vysazování květin a stromků nebude pravděpodobně hodnoceno jako poškozování věcí. Pokud by toto jednání skutečně bylo označeno za trestný čin poškození cizí věci, hrozí za ně pachateli trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Mohlo by také dojít ke spáchání trestného činu neoprávněného užívání cizí věci (§ 207 trestního zákoníku), za který by soud mohl uložit trest odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo peněžitý trest. V případě tohoto trestného činu však opět platí to, co bylo uvedeno výše o trestném činu poškození cizí věci.
Zákon o ochraně přírody a krajiny
K porušení zákona by také mohlo dojít, pokud by byly vysazovány nepůvodní druhy rostlin – tj. takové, které se v daném území přirozeně nevyskytují, ale byly zde zavlečeny člověkem. K tomu § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, říká: „Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu.“
Pokud k něčemu takovému dojde, je přípustná sankce podle § 86 zákona o ochraně přírody a krajiny.
(1) Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody.
(2) Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen zčásti, následky nedovoleného jednání.
(3) Uložením povinnosti uvedení do původního stavu či náhradního opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupek nebo protiprávní jednání či trestný čin.
Zákon o rostlinolékařské péči
V podobném duchu hovoří také zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Zakazuje zavlečení, rozšiřování a přemisťování invazivních škodlivých organismů (ten § 10 definuje jako „škodlivý organismus v určitém území nepůvodní, který je po zavlečení a usídlení schopen v tomto území nepříznivě ovlivňovat rostliny nebo životní prostředí včetně jeho biologické různorodosti“). Tedy pokud by se nepůvodní zavlečený druh stal škodlivým, mohlo by dojít k vážným problémům. Za takový přestupek lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.
Shrnutí
Jestliže při guerilla gardeningu nedojde k vysazování nepůvodních nebo invazivních druhů, s největší pravděpodobností nehrozí původci zahrádek zásadní právní postih. Spíše se může stát, že nespokojený vlastník pozemku rostliny odstraní, případně bude požadovat úhradu nákladů na jejich odstranění nebo další vzniklé škody. Postup podle některých z výše uvedených ustanovení však nelze – zejména ve zvláště závažných případech poškození majetku – vyloučit.