Kritická reflexe osvobození norků v Dolní Cerekvi

Emailem dorazil následující text, který reflektuje akci ALF z Dolní Cerekve a autor by tímto rád vyvolal diskusi v environmentálním a zvířeckoprávním hnutí.

V nedávné době bylo možné narazit na zprávu o osvobození norků z kožešinové farmy na Jihlavsku. Pro mnohé je to bezesporu potěšující novina, pro mě však nikoli. Akce je podle mě nedomyšlená a ve výsledku kontraproduktivní. Obzvlášť když aktivisté ve svém komuniké tvrdí, že akce norkům „dala naději na důstojný život.“

Osvobozování zvířat se pro aktivisty za práva zvířat stává středobodem činnosti, avšak z důvodů, které není nutné v tuto chvíli rozebírat, se jim nedostává kritičtějšího odstupu a možnosti reflexe. Proto píšu tento text a zároveň upozorňuju, že jej píšu z pozice vegana. Vypuštění proto nehodnotím z mainstremového pohledu, jak by mě chtěl nyní někdo nařknout. Tento text považuji za nutné sepsat i proto, aby pokud možno podnítil diskusi uvnitř hnutí za osvobození zvířat, které by mohlo předcházet některým negativním dopadům, jaké může jejich neuvážené jednání mít.

Norek americký byl do našich končin zavlečený, jakožto nepůvodnímu druhu mu zde proto zcela logicky chybí přirozený predátor, který by mohl v ekosystému ustavit nezbytnou stabilitu. (Čtenář či čtenářka si jistě vybaví notoricky známý případ zavlečení králíka na Australský kontinent a na všechny ekologické dopady, které to způsobilo.)

Není těžké představit si, co následuje po vypuštění takového obrovského množství norků do volné přírody, které provedli aktivisté z ALF v Dolní Cerekvi. Jednak se můžeme bavit o tom, do jaké míry je norek schopný lovit potravu v přirozeném prostředí, když byl od narození držený v zajetí a do dne vypuštění příjímal jídlo z rukou věznitelů. Jsou zaznamenány případy, kdy takto vysvobozená zvířata uhynula neschopna opatřit si vlastní potravu. I přes to je v tak velkém počtu vypuštěných jedinců četnost přeživších relativně vysoká.

Co tito přeživší jedinci následně udělají? Člověk nemusí být biolog a/nebo ekolog, aby si o životě těchto zvířat něco zjistil. Potravní skladba norků se skládá převážně z ryb, hlodavců, ale i korýšů, měkkýšů či ptáků. Podíváme-li se ale blíže na stavy českých říčních ekosystémů, znamená pro ně nájezd desítek či stovek predátorů navíc jistou katastrofu. A to i tehdy, byly-li by říční ekosystémy na Vysočině plné pstruhů, raků, škeblí či skokanů a okolo se proháněla hejna ledňáčků. Situace je o to horší, že zmíněné druhy nejenže hojné nejsou, naopak jsou vážně či kriticky ohroženy.

Takže teď nastává velmi těžké posuzování dopadů celé akce. Na jedné straně jsou stovky osvobozených norků, na straně druhé je decimace křehkého přírodního ekosystému způsobená jejich osvobozením. Část norků zemře hlady. Druhá část přeživších stihne sežrat část chráněných živočichů ještě předtím, než je potká kulka od myslivce.

V žádném případě nechci kritizovat akce ALF jako celek. Myslím si, že je nutné nebát se porušovat nesmyslné zákony a vystupovat proti nespravedlnosti a útlaku, který je páchán i na zvířatech. Je však nutné si být jistý důsledky svých činů. Rozvaha a pečlivost příprav akce by se měla týkat i otázek, které jsem zmínil. V mých očích je proto nedávná akce ALF nedomyšlená a mnohých ohledech i nezodpovědná.

Jistě, nebojme se vlamovat na soukromé pozemky a vůbec, nestyďme se konat ještě radikálněji! Mějme ale vždy na paměti, že důsledky našich činů mohou mít zcela opačný efekt, než jsme si představovali a i za něj bychom měli být schopni nést odpovědnost.

Skeptický vegan