Převzato od Puntíčkovaní chrobáci.
Poznámka Chrobáků: Jeden ze stručných textů, který (po)odhaluje cestu destrukce naší kultury a (po)odhaluje mýty, které jsou spojené s naší kulturou – civilizace. A také nabízí řešení.
Text naznačuje to, o čem hovoří anarcho-primitivisté ve své kritice civilizace, která se vrací celou tou cestou logiky nadvlády, odcizení, hierarchií a destrukce života na Zemi – až k dnešnímu dovedení života na planetě na pokraj vyhynutí civilizací, stejně jako našeho vlastního druhu.
Někteří si myslí, že to vše začalo s průmyslovou revolucí, někteří se zelenou revolucí, ale skutečnost ukazuje, že cesta jde mnohem hlouběji k počátkům zemědělství, domestikace či dělby práce.
Slyšeli jste o Velkém zapomenutí? Stalo se před 10 000 lety a zcela poznamenalo váš život
Velké zapomenutí upozorňuje na bohatství znalostí, které naše kultura ztratila, když jsme přijali náš nový civilizovaný způsob života. Na poznání, které dovoluje domorodým kulturám přežít, poznání, že jsme také kdysi byli kmenoví a pochopení, že jsme byli pouhou kulturou z tisíců. Toto vše se vytratilo s několika málo generacemi.
Velké zapomenutí představuje obrovský kulturní kolaps, když se kdysi domorodí lidé ocitli v nové a cizí centralizované společnosti. Nová víra, nové způsoby života se hnaly do tohoto kulturního vakua zaplnit prázdnotu. Ale bez testu tisíce let přirozeného výběru byla tato nová kultura evolučně nestabilní.
Je to teprve nedávno, kdy Velké zapomenutí bylo odhaleno. Porozumění je klíčem k objasnění smyslu naší destruktivní kultury. A rozpomenutí si na to, co bylo zapomenuto je klíčem k naší budoucnosti.
K jak velkému zapomenutí došlo
Začalo to asi před 10 000 lety, kdy jedna kultura na blízkém východě přijala nový způsob života, který lidé dosud neokusili.
Začali praktikovat zemědělství v intenzivní formě, které jim umožnilo žít na jednom místě.
Vytvořili velké potravinové přebytky, které vedly k populační a geografické explozi. Co začalo zemědělskými komunitami, nakonec přešlo ve vesnice, města a království. Byla započata civilizace.
Ale to bylo dávno předtím, než někdo začal zapisovat historii, ve skutečnosti až o několik tisíc let později. Co se stalo mezi tím bylo, že lidé z této kultury zapomněli, co se stalo. Zapomněli, že byli kdysi lovci a sběrači, kteří žili kočovným způsobem života. Předpokládali, že lidstvo přišlo na planetu ve stejnou dobu, jako civilizace. Předpokládali, že civilizace a zemědělství byl přirozený stav lidstva, stejně tak přirozený jako život buvola ve stádě a na pastvě.
Samozřejmě to bylo podnětem přesvědčení, že jsme tu jen několik tisíc let, od započatí civilizace.
Primitivní kultury, které žily na okraji oblasti rané civilizace se zdá, že naznačují, že lidé žili jiným způsobem. Ale to snadno zpochybnili. Klesli z přirozeného stavu civilizace; degradovali se do barbarství. Kdysi žili jako plnohodnotní lidé, ale zapomněli cestu a nyní byli nižší, byli sublidští.
Filozofické kořeny naší kultury
Toto kolektivní kulturní selhání paměti: ta víra, že lidé přišli do světa jako budovatele civilizace byla sevřena stanovisky myslitelů naší kultury.
Filozofové, historici a teologové z dávných civilizací: Sumer, Egypt, Asýrie, Babylon, Indie a Čína zosnovaly naše Velké zapomenutí do svých prací.
Následníci – hebrejští autoři Bible, Mojžíš, Samuel, Eliáš, Izajáš a Jeremiáš, velcí západní myslitelé, Sokrates, Platón a Aristotelés a velcí východní myslitelé, Lao Tzu, Guatama Budha a Konfucius – všichni zosnovali Velké zapomenutí do svých prací.
Myslitelé modernější doby to také následovali, jakékoliv Velké zapomenutí nebrali v úvahu. Proč by to dělali? Neměli žádný důvod se domnívat, že lidé nepřišli do tohoto světa jako budovatelé civilizace. Neměli žádný důvod se domnívat, že toto nebyl náš přirozený stav. Takže Tomáš Akvinský, Francis Bacon, Galileo Galilei, Isaac Newton a René Descartes uvrhli na naší kulturu Velké zapomenutí v jejím kořenu.
Pravda je odhalena
Paleontologie odhalila Velké zapomenutí. Paleontologie jasně dala najevo, že lidstvo nepřišlo na planetu Zemi s objevením civilizace. Ve skutečnosti jsme žili po velmi dlouhou dobu, miliony let, úplně jiným způsobem. Lidstvo nekleslo z přirozeného stavu do primitivního života. Toto je, čím jsme začali.
Nahlédnutím zpět by člověk mohl předpokládat, že expozice Velkého zapomenutí byla závažným objevem. Měla by otřást samotnými základy našeho způsobu myšlení, samotnými základy naší kultury. Dalo by se předpokládat, že by toto vedlo k některým zásadním změnám o tom, kdo jsme a jak bychom měli žít.
Ale to se nestalo. Velké zapomenutí jen postupovalo dále. Místo přiznání si, že byly lidstvem přijaty dva rozdílné způsoby života v jeho historii, myslitelé 19. století přišli s tímto: člověk se může do tohoto světa narodit jako primitivní divoch, ale byl předurčen k tomu, aby se stal budovatelem civilizace.
V podstatě řekli: “Koho to zajímá, že jsme nepřišli jako budovatele civilizace. Byl to náš osud, abychom se stali budovateli civilizace. Dnes, když jsme tu, kdo se stará o to, co bylo před námi. Ti, kteří žili před námi byli jen naší předzvěstí. Nejsou důležití.”
Nechtěli jsme přijít jako budovatele civilizace. Ale byl to náš osud, který se měl stát.
Historici přišli s jednoduchým způsobem, jak nahlížet na tyto lidi, kteří chodili na Zemi před vyskytnutím naší kultury.
Namísto toho, aby připustili, že byli součástí historie, historikové je zařadili do prehistorie. Byli před historií, protože historie začala až s civilizací. Jsme dobrou věcí, my jsme ti, kteří naplňují osud lidstva. My jsme ti, kteří by měli být studováni.
Mýtus zemědělské revoluce
Náš kulturní přechod od lovců a sběračů k budování civilizace byl také dále objasněn. Termínem našich myslitelů byla “Zemědělská revoluce”.
Tak to bylo vysvětleno: Před zemědělskou revolucí lidé nevěděli, jak hospodařit a jak praktikovat jakékoliv zemědělství. Žili jako lovci a sběrači. Poté, co objevili zemědělství, byli schopni se usadit a vybudovat civilizaci. Zemědělská revoluce byla základem, z něhož vzešla veškerá velikost lidstva.
Bylo to vysvětleno takovým způsobem, že nás to dovádí k myšlence, že zemědělská revoluce byla:
Něco, co se stalo více či méně každému.
Něco, co se stalo více či méně ve stejnou dobu.
Příběh je vyprávěn tak, že si myslíme, že jedna skupina lidí na to přišla, a ty v okolí viděli, co dělají, a pomysleli si: “aha, to je lepší způsob, jak věci dělat, lepší způsob života.” Jen, co skupina byla osvícena poznáním zemědělství, okamžitě zastavila svou primitivní cestu lovu a sběru a usedla k vytváření lepší cesty. Mohli vidět, že to byl úděl člověka a dychtivě se toho chytli.
Tento mýtus se rozšířil naší kulturou, neboť myslitelé 19. století vytvořili podporu pro jejich myšlenku, že civilizace je božský osud lidstva. Nicméně zemědělská revoluce nebyla revoluce, a nemá nic společného se zemědělstvím.
Zemědělství bylo praktikováno mnoha různými formami a způsoby tisíci kulturami po celém světě. Zemědělství není jedinečné civilizaci. Co je jedinečné civilizaci je zvláštní forma zemědělství, jíž Daniel Quinn pojmenoval totalitním zemědělstvím.
Zemědělská revoluce neměla absolutně nic společného se zemědělstvím.
Totalitní zemědělství podřizuje všechny formy života na neúprosnou jedno smýšlející výrobu lidské potravy.
Je to víra, že celý svět je naším právem a měli bychom obrátit všechny krajiny k lidské stravě.
To vytváří obrovské přebytky, které generují rychlý populační růst a rychlou geografickou expanzi.
Pouhou početní převahou totalitní zemědělci překročili sousední regiony a vyhladili jiné kultury a jejich způsob života. Zemědělská revoluce nebyla něco, co začalo a skončilo před tisíci lety. Stále se to děje do dnes. Uhání to našimi kulturními doktrínami, které nám říkají, že země je nepřítel, který musí být podmaněn.
Zemědělská revoluce nebyla pro lidi nalezením lepšího způsobu, jak žít. Bylo to o jedné kultuře, která začala žít takovým způsobem, že jen pracovala skrze exponenciální růst. Civilizace se nerozšířila proto, že to byl dobrý nápad. Civilizace se rozšířila prostřednictvím násilí. Exponenciální růst totalitních zemědělců někoho a všechny ostatní vysídloval. Nebyla to revoluce, ale byl to experiment, který se stal splašeným vlakem.
Takže když Velké zapomenutí bylo odhaleno, bylo rychle překryto. Naše kultura šla touto vírou:
První lidé
/
My
Věří se tomu:
První lidé
/
Paleotičtí lidé
/
Mesolitičtí lidé
/
Neolitičtí lidé
/
My
I když ve skutečnosti realita vypadá takto:
První lidé
/
Paleotičtí lidé
/
Mesolitičtí lidé
/
Neolitičtí lidé
/
Velké zapomenutí
/ /
10 000 jiných kultur My
Nový způsob myšlení
Realizace Velkého zapomenutí nám dává nový pohled na lidskou historii a naše místo ve světě. To nám dává možnost vidět, že jiný způsob života, jak žít legitimně na této planetě existoval.
Odpověď na tuto ekologickou krizi neleží potácejíc se po stejné cestě, jíž jsme se snažili zdokonalit deset tisíc let. To nespočívá v šílené snaze opravit způsob života, který může uspět jen růstem. Nakonec to bude růst tak velký, že by došly prostory jít dál. Ten čas dnes nastal.
Namísto toho se snažit nějak vylepšit a změnit náš způsob života, aby to fungovalo, potřebujeme úplně přepracovat způsob, jakým žijeme.
Nyní můžeme studovat domorodé kultury a říci, že nejsou potupné barbarstvím.
Nebyly pozadu v pochodu pokroku, nejsou nevyvinutými národy civilizace.
Žijí způsobem, jež je zcela odlišný od našeho.
Způsobem, který není ve své podstatě horší, a způsobem, který není v žádném případě předchůdcem civilizace. Dnes se na ně můžeme podívat otevřenýma očima, s nově nalezeným respektem a naslouchání tomu, co mají na srdci.
Žili na této planetě udržitelně milióny let. Máme se od nich, co učit.
Nyní můžeme vidět, že ekologická krize není problém lidstva. Lidé nejsou parazitičtí. Lidé mohou žít udržitelně a žili. Problém je v jedné velké kultuře. Kultuře, která byla započata před 10 000 lety totalitním zemědělstvím a stále to praktikuje dodnes. Nemůže to opravit. Musíme se vzdát jediné destruktivní kultury.
Nejsme 99 procent světové populace proto, že máme lepší způsob života. Jsme 99 procent proto, že naše kultura rostla a vysídlila ty, kteří nepotřebují růst.
Můžeme najít novou cestu.
Zdroj: http://www.filmsforaction.org/articles/have-you-heard-of-the-great-forgetting/