Co znamená Klimatická spravedlnost pro Evropu?

Tento diskusní dokument byl vypracován pracovní skupinou na meetingu CJA 1) v Amsterdamu v únoru 2010. Jeho účelem je kolektivní prozkoumání pojetí klimatické spravedlnosti v rámci Evropy. Přestože je neúplný, doufáme, že bude využíván jako nástroj k propojení rozdílných bojů po celé Evropě i jinde, a posílí tak kolektivní hnutí směrem k naší vizi budoucnosti.

Výběrem Evropy jako diskutovaného území se však nedistancujeme od stejného boje ve zbytku světa. Naopak hledáním, co je základem klimatické spravedlnosti na našem vlastním prahu a nacházením, jak ji uplatňovat, bojujeme za lepší svět pro všechny.

Zoufalé selhání vlád v otázce zajištění politického řešení klimatické krize v Kodani nebylo pro ty, kteří od počátku chápali OSN jako instituci, která lže se zájmem prodlužovat legitimitu globálního kapitalismu a národních států, překvapivé. Kdo vkládal, díky své naivitě nebo nezbytné potřebě, naději k vyřešení klimatické krize na COP15 2), odešel s pocitem nedůvěry a skepsí. Stále více se tak stává skutečností, že sociální hnutí a nikoliv vlády mají schopnost tvořit nezbytné změny k řešení klimatické krize.

Propojení se sociálním bojem

Řešení systematické represe, vykořisťování a klimatické krize jsou stejná. Klimatická spravedlnost znamená propojení všech bojů společně k odmítnutí neoliberálních trhů a postup směrem k světu, který dává autonomní rozhodovací pravomoc do rukou komunity. Směřujeme ke společnosti, která uzná naši historickou zodpovědnost a usiluje o ochranu globálního občanstva, oboje na základě klimatu a života samotného.

Solidarita

Z chudinských čtvrtí Ameriky až po prekariát 3) Evropy představuje globální Jih všechny ty, kteří trpí dopady ze vztahů nadvlády a kapitálu, ať již vzdorují či nikoliv. Je důležité uznat, že marginální geografický Jih je přední linií v bojích za klimatickou spravedlnost. Solidarita je realizací společného boje. Je to uskutečňování toho, že geografie, která nás rozděluje, je zanedbatelná ve srovnání se silou hodnot, které nás spojují – naše společné potvrzení života a svobody tváří v tvář vykořisťování a útlaku. Solidarita znamená boj za naši autonomii současně s bojem proti korporacím a vztazím kapitálu, které vykořisťují lidi po celém světě.

EU

Evropa, včetně EU, je historicky zodpovědná za změnu klimatu, sociální a environmentální vykořisťování. Evropská unie je politickou institucí sloužící pouze k rozšiřování zájmů bohatých a mocných. Její Lisabonská smlouva, a novější 2020 Agenda (EU 2020), která směřuje ke zvýšení dominance evropských korporací a rozšiřuje nadvládu kapitálu do všech sfér našeho života. Její snaha o Emissions Trading Scheme 4) (Program obchodování s emisemi) razil cestu systému, který slouží pouze profitu z naší ekologické krize. Její Boloňský proces 5) mění naše univerzity v „továrny na maso“. Zatímco obchodní strategie EU se spoléhá na přístup k přírodním zdrojům a využíváním levné pracovní síly pro Evropské korporace, pokračuje ve svém historickém dědictví kolonialismu prostřednictvím různých metod. Pokud se chceme posunout k sociálnějšímu a ekologičtějšímu světu, je nezbytné překonat instituce, které kapitalistickým růstem potlačují autonomii komunit.

Výživa a zemědělství

Klimatická spravedlnost je úzce spojena s prolomením koloběhu průmyslové zemědělské výroby udržovaným WTO 6) a evropskou politikou. Spekulace s potravinami jako průmyslovou komoditou a dominance dlouhodobě neudržitelných výrobních řetězců mezinárodním kapitálem ohrožuje biosféru a život miliard lidí. Tento útok na potravinovou soběstačnost a planetu se musí setkat se sociálním bojem za výrobu potravin definovanou potřebou a nároky lokálních komunit. To znamená nově definovat, znovu lokalizovat a znovu si osvojit kontrolu nad našimi potravinami a zemědělským systémem skrze připojení a solidární jednání s existujícími boji.

Armáda

V Evropě, stejně jako kdekoliv jinde, je vojensko-průmyslový komplex jedním z klíčových hráčů v udržování běhu businessu v současném dominantním ekonomicko-politickém systému. Pod falešným příslibem zajištění „bezpečnosti“ a „války proti teroru“, jsou vynakládány obrovské a stále rostoucí rozpočty na vojenskou a policejní infrastrukturu. Vojenské podniky jsou často zahalené pokusy o zajištění přístupu k zahraničním zdrojům a tak i k ziskům pro zbrojní průmysl. Skutečné bezpečnostní hrozby, kterým čelíme, nelze řešit ozbrojenými silami a sociální kontrolou. Sociální vyloučení, chudoba, ztráta biodiverzity, zhroucení ekosystému a stále více vzácných zdrojů vede k eskalaci konfliktů a válce o zdroje a představují mnohem větší hrozby, než duch teroru, nebo jakýkoliv jiný fiktivní nepřítel zamaskováním sociálních konfliktů existujících v a mezi našimi společnostmi. Boj za klimatickou spravedlnost je o nastolení jiného pojetí konceptu udržitelné „lidské bezpečnosti“, kterou vojenské a policejní síly nebudou schopné nikdy zajistit. Bránit změnám v našem globálním systému v praxi znamená, že činností vojenského a policejního aparátu se spíše zvyšuje ohrožení bezpečnosti, nikoliv snižuje.

Migrace

Změna klimatu má negativní vliv na faktory jako dostatečný přístup k půdě a vodě, udržitelné zemědělství a konflikty, které v důsledku vedou ke zvýšené migraci obyvatel. Jen malá část těchto uprchlíků, kteří se pokusí o tuto nebezpečnou a drahou cestu, aby dosáhly „Pevnosti Evropa“, jsou propuštěni přes ozbrojenou kontrolu na hranicích. Označením „ilegálové“ jsou zbaveni základních lidských práv a boje za důstojný život, zatímco jsou obětními beránky řady sociálních problémů. Historický vývoj shromažďování kapitálu, kolonialismu a emisí oxidu uhličitého znamená, že Evropa má výhradní zodpovědnost za solidární jednání s těmi, kteří museli kvůli tomu opustit své domovy. V našem systému volného trhu může cestovat po světě svobodně kapitál, komodity a pouze ti, kteří se zaručí platnými dokumenty jako je pas EU. Těm, kteří hledají lepší život nebo cestují kvůli vlastnímu přežití, je čím dál více tato možnost odpírána. Stejně jako bojujeme za zachování podmínek, aby lidé mohli zůstat ve svých domovech a komunitách, musíme také bránit princip svobody pohybu pro všechny, což je jeden z klíčových faktorů klimatické spravedlnosti.

Energie

Potřeba trvalého hospodářského růstu součastně znamená vzrůstající požadavky na energii. Zatímco v Evropě je dostatek energie a můžeme vidět, že navzdory stále větší produkci a v důsledku neefektivity a nerovnosti, nemají milióny lidí v Evropě dostupnou energii a nejsou schopni zajistit teplo pro domovy. Navíc evropská energetická politika přímo vede k produkci velkého množství nebezpečného odpadu (jaderný a další) a velké úrovni emisí výrazně destabilizujících globální klima. Musíme zajistit, aby měl každý člověk v Evropě přístup k dostatečnému množství energie, která byla vyrobena způsobem, který nepoškozuje nebo neohrožuje lidi nebo životní prostředí. Potřebujeme radikálně transformovat naše způsoby výroby, distribuce a spotřeby energie. To znamená odprostit se úplně od fosilních paliv, demokratizovat způsob výroby energie a změnit postoje ke spotřebě energie. Energetické zdroje by měly být v rukou komunit, které je využívají. To znamená vzdorovat síle a vlastnickým právům energetických společností.

Výroba a spotřeba

Evropa je místem s jednou z nejvyšších koncentrací bohatství na světě. Spotřebovává nepřiměřené množství světových zdrojů, přesto i zde jsou nerovnosti. Výroba a spotřeba by měla být založena na jiných hodnotách, než je profit. To znamená změnit způsob vytváření našich sociálních, ekonomických a politických vztahů a zajistit demokratickou kontrolu výrobních prostředků. To bude vyžadovat vyvlastnění a konverzi nejen společností a průmyslu ničícího klima, ale také všech oblastí života, které fungují podle logiky kapitálu. Potřebujeme vzdorovat individualismu ve společnosti a zastavit možnost definovat sebe samé jako konzumenty, odlidštěním a omezením identity. Společenské hodnoty musí být založeny na lidských potřebách a nikoliv na stoupající spotřebě, ekonomickém růstu a konkurenci.

Klimatická spravedlnost v Evropě

Klimatická spravedlnost znamená uznat, že kapitalistické paradigma růstu, které vede k nadměrné těžbě, nadprodukci a nadspotřebě, se nachází v hlubokém nepoměru s biofyzikálními limity naší planety a sociální spravedlností. Příčina dnešní geopolitické nerovnosti světa, ve které Sever konzumuje Jih, je v historickém dědictví evropské expanze/kolonialismu. Klimatická spravedlnost znamená uznat nerovnosti, které existují jak mezi státy, tak uvnitř států, a nahrazení ekonomických a politických systémů, které je potvrzují. Status quo je udržován nerovnou výměnou skrz nespravedlivou obchodní politiku a nerovným přístupem k technologiím. V globálním měřítku představuje Evropa centrum akumulace kapitálu a socio-ekologicky využívá Jih, přestože v Evropě přetrvává velká vnitřní nerovnost na základě rasy, pohlaví a třídy.. To jsou zásadní problémy, na které se musíme zaměřit v boji za klimatickou spravedlnost na úrovni Evropy.

Doufáme, že tento diskusní dokument pomohl prozkoumat koncept klimatické spravedlnosti v rámci Evropy, a žádáme vás o komentáře k další diskusi. Jsme přesvědčeni, že nezabráníme dalšímu globálnímu oteplování bez odpovídajícího způsobu organizovat se – boj za klimatickou spravedlnost a boj za sociální spravedlnost jsou jedno a to samé.

Komentáře k dokumentu

Pošlete komentáře na info@climate-justice-action.org (do předmětu zadej „CJ in Europe discussion paper“).

Poznámky k překladu:

1) CJA je zkratka Climate Justice Action (Akce za Klimatickou Spravedlnost) je globální síť lidí a skupin, které požadují neodkladné akce k zabránění hrozících klimatických změn a představují sociální hnutí založené na nehierarchických principech. Více o CJA na jejich webu www.climate-justice-action.org
2) COP15 je zkratka pro patnáctou konferenci OSN, která se odehrála v prosinci 2009 v Kodani. Mělo se zde vyjednat nová dohoda chránící globální klima, která by nahradila Kjótský protokol.
3) Prekariát je označení používané pro společenskou třídu složenou z námezdních pracujících, dělající většinou dočasné práce bez smluv a bez jistoty pracovní doby.
4) Emissions Trading Scheme je v překladu Program obchodování s emisemi. Je to program obchodování s emisními povolenkami oxidu uhličitého, který se neúspěšně pokoušela zavést EU v naději na tržní řešení klimatické krize.
5) Boloňský proces je reforma terciárního školství v EU, která je nyní prosazovaná i v ČR pod dokumentem Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy nazvaným „bílá kniha“. Tento dokument se pod maskou lepšího uplatnění absolventů na trhu práce snaží umožnit soukromým podnikům a korporacím rozhodovat o vysokém školství. V praxi to bude znamenat zástupce soukromého sektoru v rozhodovacích orgánech univerzit.

Climate Justice Action