Britské cyklistické hnutí se během několika let existence rozrůznilo do několika specifických forem aktivismu. Základ však tvoří pravidelné Critical Mass, ale pořádají se zde také aktivistické cyklojízdy na delší vzdálenosti, World Naked Bike Ride (nudistické cyklojízdy) a nepravidelné cyklojízdy reagující na různá témata, z nichž některé jsou iniciovány pod názvem Critical Mass. Na samotné cyklistické hnutí navazuje další množství různých projektů a aktivit, které s cyklistickou tématikou souvisejí. Tyto aktivity mimo samotné hnutí cyklojízd zahrnují oficiální advokační organizace jako Cycle Campaign Network a London Cycling Campaign i různé samosprávné dobrovolnické projekty jako Bikeworks nebo Bristol Bike Project. Liverpool Bike Project je projekt, který propojuje cyklistický aktivismus s problémy čekatelů na azyl. Ti jsou bez možnosti výdělku a žijí z malých sociálních dávek. Nemají přitom finanční prostředky ani na veřejnou dopravu. Projekt pro čekatele na azyl zprostředkovává cyklodílnu a recyklaci starých kol.
Před vznikem Critical Mass se v Anglii objevily první cyklojízdy. Nalezl jsem zmínku o cyklojízdách ve městě Ramsgate v Kentu, v němž tyto aktivity probíhaly v letech 1983 až 1987, a to z občanské iniciativy místních aktivistů, kteří tím reagovali právě na environmentální témata. Cyklojízdy si ovšem nezachovaly kontinuitu a nezískaly významný přesah mimo tento region.
Za počátek britského cyklistického hnutí lze však považovat až první cyklojízdu Critical Mass v Londýně. První Critical Mass v dubnu 1994 byla iniciována po vzoru organizačního modelu ze San Franciska a probíhá v Londýně kontinuálně každý poslední pátek v měsíci až dodnes. Vzhledem k pravidelnosti a rozšíření se jedná o hlavní aktivitu tamního cyklistického hnutí. Na šíření Critical Mass mělo ve svém počátku vliv anti-dálniční hnutí, které probudilo zájem o environmentální témata a alternativní způsoby dopravy. S dopravní tématikou souviselo rovněž hnutí Reclaim the Streets, které vzniklo v roce 1995 a s Critical Mass se shodovalo i svým myšlenkovým základem, jako je využití veřejného prostoru a omezení automobilismu. Právě takováto radikální environmentální hnutí se výrazně podílela na rozšíření Critical Mass po Británii.
Některé Critical Mass probíhaly již od počátku tohoto hnutí jako tematicky zaměřené cyklojízdy. Například cyklojízda v srpnu 1995 byla současně i protestem proti francouzským testům jaderných zbraní v jižním Pacifiku. V prvních letech byla úzce provázána především s Reclaim the Streets, se kterou proběhla současně například v květnu 1997 . V roce 2000 byla květnová akce Reclaim the Streets v Londýně s názvem Guerrilla Gardening kombinována s cyklojízdou Critical Mass. Účastníci jízdy měli zahradnické potřeby a podpořili nepovolené sázení zeleně v ulicích města.
Critical Mass se poměrně rychle rozšířila po celé zemi. Již v roce 1995 probíhala v sedmnácti britských městech (mezi nimi: Oxford, Bath, Cambridge, Liverpool, Edinburg, Glasgow, Londýn). V roce 1996 se konala ve 22 městech Británie většinou poslední pátek v měsíci (19 měst: Aberdeen, Bath, Bradford, Cambridge, Cardiff, Edinburg, Glasgow, Lancester, Leeds, Leicester, Liverpool, London, Manchester, Middlesborough, Sheffield, Southampton, Stoke, Wolverhampton, York) nebo jiný den v měsíci: první pátek v měsíci (Birmingham), druhý pátek v měsíci (Nottingham) nebo první sobotu v měsíci (Brighton). V Londýně se jí účastnilo přes 1 500 cyklistů v létě a 20–200 cyklistů v zimě. V Brightonu (jižní Anglie) se zapojilo více než 300 cyklistů. V roce 1997 fungovala Critical Mass ve více než 30 britských městech. Velikost Londýna umožňuje mobilizační potenciál pro vznik dalších pravidelných Critical Mass. Někteří autoři uvádí, že krom hlavní cyklojízdy poslední pátek v měsíci byly v Londýně pořádány ještě tři další: jiholondýnská, západolondýnská a východolondýnská, které probíhaly pravděpodobně jen v 90. letech 20. století. Popularitu si Critical Mass udržely dlouhodobě a na její desáté výročí v roce 2004 v Londýně dorazilo 1 500 účastníků, několik mobilních zvukových aparatur a živá hudba (samba kapela na kolech). Dnes je již počet britiských měst, kde Critical Mass probíhá, čítán mezi 10 až 24. Nelze to přesně stanovit, protože někde neprobíhá pravidelně každý měsíc, ale jen v případě mobilizace.
World Naked Bike Ride je také součástí britského cyklistického hnutí, i když se svým způsobem odlišuje. První World Naked Bike Ride v roce 2004 proběhla i v Londýně a Edinburgu. Druhé se o rok později v Londýně zúčastnilo již 250 nahých nebo spoře oděných cyklistů. Počet britských měst, kde se World Naked Bike Ride odehrává, každým rokem stoupal. V roce 2006 a 2007 se pořádaly v pěti britských městech, v roce 2008 v osmi a v roce 2009 v sedmi. V roce 2010 se odehrála World Naked Bike Ride již v devíti městech: Londýn, Brighton, Bristol, Cardiff, Edinburg, Manchester, Scheffield, Southampton a York. Na rok 2011 se k pořádání této události přihlásilo již 11 britských měst. Odlišný od Critical Mass je u World Naked Bike Ride především způsob organizace. World Naked Bike Ride organizuje v Londýně plánovací kolektiv, který při výběru trasy spolupracuje s úřady.
Aktivistické cyklojízdy na dlouhé vzdálenosti jsou v Británii zastupovány projektem Bicycology a dalšími většinou nepravidelnými aktivitami. Projekt Bicycology navíc praktikuje více forem cyklistického a environmentálního aktivismu. Ve svém letáku Bicycology uvádějí, že propagují cyklistiku, dělají cyklistické hry, promítají filmy, pořádají diskuze a workshopy na témata jako cyklistika, klimatická změna, transport, jídlo nebo obnovitelné zdroje. K tomu využívají cyklogenerátory na výrobu elektrické energie. Kořeny projektu Bicycology se vážou na cyklojízdu na dlouhou vzdálenost s názvem G8 Cycle Caravan. Západní cyklistické hnutí bylo vždy významně antikapitalisticky orientované, proto vznikla z iniciativy aktivistů demonstrujících proti zasedání osmi nejvyspělejších států světa, známých jako G8, cyklojízda napříč Británií až na místo protestu. Okolo 60 cyklistů vyjelo v červenci 2005 z Brightonu do Edinburgu ve Skotsku. Během dvoutýdenní jízdy se účastníci zapojili do několika lokálních environmentálních protestů včetně Critical Mass v Manchesteru. Přestože se jednalo o cyklojízdu s mezinárodní účastí (USA, Dánsko, Německo, Polsko, Velká Británie) spojila asi 20 britských aktivistů, kteří založili projekt Bicycology. Aktivistická skupina Bicycology funguje na nehierarchických principech s konsensuální formou rozhodování, která je typická u grassroot organizací. Zdrojem financí jsou pro ni dary a drobné granty. Většinu činnosti provádí na dobrovolnické bázi.
Stěžejní aktivitou projektu Bicycology je každoroční cyklojízda na delší vzdálenost. Během cyklojízdy nemají žádné další motorové vozidlo a v komunitních a veřejných místech kempují a předvádějí program propagujících cyklistiku. První takováto cyklojízda, kterou nazývají Roadshow, byla 800 km dlouhá a vedla z Londýna do Lancasteru. Druhá Roadshow proběhla v roce 2007 v jihozápadní Anglii z Aylesbury do Exeteru a třetí v roce 2008 po okolí Lancasteru. Během těchto tří cyklojízd podpořili aktivisté svou přítomností protestní kempy Camp for Climate Action. Podobné aktivity Bicycology probíhají i v současnosti. Občas jsou organizovány i další aktivistické cyklojízdy na dlouhé vzdálenosti. Příkladem je 650 km dlouhá cyklojízda, kterou ujelo 50 cyklistů v květnu 2010, kteří vyjeli z protestního kempu proti uhelnému dolu ve Walesu a dojeli do protestního kempu proti ropnému projektu v Irsku.
Cyklojízdy se ve Velklé Británii navíc staly velmi častou formou aktivity, která nějakým způsobem doplňuje nebo podporuje jiné protestní aktivity. Zejména tuto formu aktivity používají aktivisté při různých akcích spojených s tématikou klimatických změn. Například akce radikálních environmentálních aktivistů, kteří obsadili benzínové pumpy na jaře 2010 v Londýně nebo blokovali ropnou rafinerii v říjnu 2010, byly podpořeny cyklojízdami. Dále organizace Climate Rush zorganizovala cyklojízdu v Londýně v červnu 2009 během konference o klimatických změnách v Bonnu. Této jízdy s názvem Bike Rush se zúčastnilo 600 cyklistů. Během konference o klimatických změnách v Kodani v prosinci 2009 se cyklojízdy s názvem Climate Emergency zúčastnilo 250 cyklistů a podpořili tím masové demonstrace v Londýně. Při zasedání G20 v dubnu 2009 v Londýně se Critical Mass, která proběhla speciálně pro tuto příležitost, zúčastnilo několik desítek cyklistů. Podobně se cyklojízdy staly jednou z mnoha doplňujících aktivit při pořádání Climate Campů. Propojenost hnutí za klimatickou spravedlnost s cyklistickým hnutím demonstruje i fakt, že v Yorku v roce 2002 organizovala Critical Mass klimaticky zaměřená environmentální organizace Rising Tide.
M.V.