Na email nám dorazilo několik příspěvků, které obsahují informace o způsobech, jak někteří lidé alternují billboardy a reklamní plochy. Informace jsou o to zajímavější, protože poodhalují praktiky související s „tykadlováním“ předvolebních reklam.
Návod na výrobu tykadlovače
V souvislosti s olomouckou kauzou Romana Smetany a celkovým marasmem v politice vznikla potřeba malovat slušivá tykadla politikům bez ohledu na pohlaví, vliv, orientaci či další malichernosti. Na citylighty nebo billboardy u země stačí fixa nebo sprej, případně trochu obratnosti v lezení po konstrukci. Jenže co s nejvíce viditelným billboardy umístěnými několik metrů nad zemí? Pro méně šikovné ve šplhu a aspoň průměrně šikovné na ruce, tu je jeden nápad, vzhledem k olomouckému původu nazvaný tykadlovač. Nápad vznikl cestou domů a realizace včetně testu trvala do hodiny. Máte-li nápady na vylepšení, sem s nimi. Na fotkách je prototyp – proto se omlouvám za neumělý design. Na druhou stranu má za sebou řadu akcí bez poruch.
K výrobě potřebujete:
– Sprej, nejlépe s širokým uzávěrem, který lze snadno zmáčknout
– Kus drátu (cca 40 cm, trochu tužší, ale tvarovatelný)
– Bužírky, trubičky, bovdeny – něco, čím drát bez problémů a drhnutí projde – 2 ks, min 10 cm dlouhý každý z nich
– Tyč takové délky, se kterou lze manipulovat nad hlavou (tj. lehká ale pevná, nesmí se ohýbat) – osvědčila se tyč z česáčku na ovoce (lze koupit v zahradnických potřebách), možná by šla použít násada od smetáku apod. Dobré je ověřit, že se vejde na kolo nebo do auta.
– Provázek nebo lanko trochu delší než je tyč – nejlépe nějaký, který se netřepí a neuzluje
– izolepa – kilometr nebo víc
– kus dřeva a kus provázku
– kombinačky, nůžky, nůž
Nejdřív je potřeba na tyč upevnit sprej. Osvědčilo se navázání dřívka kolmo na tyč – na vzniklý kříž už jde bez problémů přiizolepovat i velký sprej (pozor, važte ho pevně, při malování se za sprej bere velkou silou a může se snadno utrhnout). Navíc kříž pomáhá v orientaci – lze podle něj ze země poznat, jak natočit tyč při malování. Na sprej se izolepou připevní trubičky (fungují jako bovden na kole – zajistí bezproblémový průchod drátu při malování). Je nutné je dát tak, aby drát, který jimi bude procházet zapadal do žlábku na spoušti spreje. Trubičkami už je poté jen potřeba protáhnout drát a vytvarovat jej tak, aby po zatažení na dolní straně co nejlépe stiskl spoušť. Na dolní straně se zauzlí a sváže s provázkem. Provázek pak stačí zkrátit tak, aby o cca 10-20 cm přesáhl délku tyče – snadněji se maluje, pokud ho lze namotat kolem dlaně. Hotovo, lze vyrazit do ulic. Celé se to dá snadno gumicukem navázat na pánské kolo – pokud je provázek svinutý a celý vršek je zabalený v igelitce, není to ani moc nápadné. A hlavně se lze snadno přesouvat z akce do akce.
Karel Havlíček Zelený
Jak na balónky s barvou?
Jednou z alternativ, jak malovat na billboardy, které jsou příliš vysoko a nedosáhnete na ně ani se žebříkem nebo s lezeckými schopnostmi, je použití balónku naplněného barvou. Ideálním materiálem na výrobu jsou „vodní bomby“, primalex a tónovač. Vodní bomby jsou prťavé 2 – 3 cm dlouhé různobarevné balónky, které se používají na dětské vodní bitvy. Koupíte je v dobře zásobených hračkářstvích, většinou v letním období. Možná budete muset projít několik obchodů než je najdete, ale opravdu se vyplatí. Klasický balónek je nejen neúměrně dražší (v jednom balení vodních bomb je za pár kaček mnoho desítek kusů), ale při vrhu by se o pružný povrch nerozbil. Kombinace primalexu a tónovače je asi nejlepší barvou pokud zhodnotíme cenu a pokryvnost. Barvy na kov nebo dřevo jsou zpravidla méně ekologické, dražší a při naředění mohou prosvítat. Kombinací tónovače a primalexu často dosáhnete jen slabšího odstínu, což není vůbec na škodu pokud chceme dosáhnout emotivně pozitivní barvy (růžová, oranžová).
Vodní bomby se klasicky plní tak, že je navléknete na vývod vodovodu a otočíte kohoutkem. Tlak vody nafoukne balónek, který pak zavážete provázkem. Problém nastává s tím, jak roztáhnout vodní bombu a pod tlakem dostat barvu dovnitř. Jednou z možností je nacpat nejprve barvu do PET láhve a následně na hrdlo nasadit vodní bombu. Poté stačí jen petku zmáčknout a tlačit barvu do balónku (většinou v obrácené poloze). Barevnou bombu opatrně svázat a sundat z balónku dolů a uložit do vhodné nádoby nebo přepravky k ostatním. Než získáte potřebný grif, tak to možná chvilku potrvá. Často během výroby některá bomba praskne, proto doporučujeme nevyrábět to v obýváku na koberci a mít na sobě nějaké staré pracovní oblečení a boty, které se můžou zašpinit barvou. Balónky ukládejte do kýble nebo igelitky, které jsou vystlané starým oblečením, protože jenom malý střep nebo kamínek může napáchat spoušť.
Výhoda vodních bomb oproti žárovkám je především v tom, že nedělají tak velký hluk během použití. Další výhodou je velikost zabarvené plochy, zatímco žárovka vytvoří pouze malý flíček, barevná bomba (když je dobře naplněná) vytvoří opravdu velké skvrny. Nevýhodou je jejich častější nehodovost, protože žárovka se jen tak nerozbije, barevná bomba čas od času exploduje v ruce.
Romana Šlehačková
Žárovková bomba
Jeden ze způsobů, jak vyrobit bombu s barvou, je naplnit starou vysvícenou žárovku. Žárovkové bomby se používají všude po světě. Naneštěstí v EU žárovky končí, takže teď mohou být trochu nedostatkovým zbožím. Přesto se vyplatí si staré skladovat a uchovávat na výrobu žárovkových bomb. Doporučuji setřít otisky (něčím mastným) pro případ, že se nerozbije dostatečně, pracovat v rukavicích nebo s hadrem, pro případ, že ji rozbijete dříve než do ni vytvoříte otvor. Postup jak žárovkovou bombu vytvořit je v přiloženém obrázku. Hodně štěstí!
Johanka z Praku
Pár vychytávek od Rychlé roty
Přestože kácet billboardy autogenem je můj největší sen, nepovažuji všechny alternativy, jak zasahovat do reklam za konstruktivní, samozřejmě je to věc názoru. Například ruční škrábání prosklených pouličních reklam rotačními brusnými tělísky (zakoupíte v železářství) nejsou zrovna nejšťastnějším způsobem, protože nevyvolají v divácích příliš sympatií. Ale na druhou stranu chápu jejich využití lidmi, kteří jsou naštvaní, že jim někdo neustále maže jejich výtvory, nebo když chtějí způsobit spíše hmotnou škodu než nějaký pozitivní výtvor.
Mě se nejvíc líbí billboardy nějak kreativně vylepšit, nikoliv je bezduše zaplácat barvou. Změnit jejich sdělení tak, aby více odpovídalo skutečným potřebám společnosti. Takže prvním krokem, jak na to, je chodit po svém městě s otevřenýma očima a zapojit fantazii. Schopnost vidět věci, jak by mohli vypadat a jak by se mohli vylepšit, je asi prvním krokem. Nejsnazší jsou samozřejmě pouze malé drobné úpravy, které naprosto změní význam reklamního sdělení. To souvisí s druhou hlavní věcí a tou je dostupnost a proveditelnost. Nepraktické jsou především na billboardu špatně umístěné a proto nedosažitelné předělávky (většinou nahoře). Dále to jsou příliš velké plochy na předělání, které spotřebují mnoho materiálu a mohou celou akci prodražit. Když vymýšlíte nápady všímejte si rovnou i proveditelnosti a dostupnosti.
Pokud jste se rozhodli, přichází fáze výroby předělávek. Nejprve musíte na místě změřit přesné rozměry předělávky. Někdy musíte být přesní na centimetr. Pokud budete předělávat více součástí, bude určitě dobré si na papírek poznamenat šířku, výšku, druh písma, barvu podkladu a písma. Pokud je reklama příliš vysoko a nechcete se prozatím na místě příliš nápadně zdržovat, můžete zkusit jednoduše celý billboard vyfotit a změřit si pouze jeden jeho prvek pravítkem. Podle rozměrů na fotce a změřeného prvku na reklamě pak můžete obyčejnou trojčlenkou snadno dopočítat rozměry různých součástí. Tohle je vyzkoušeno a funguje to dobře!
K výrobě můžete zvolit různý materiál. Dražší a pracnější možností jsou jednobarevné samolepící tapety, ze kterých vystříháte písmenka, která nalepíte na podkladovou samolepku, kterou pak nalepíte přímo na billboard nebo jinou reklamu. Levnější variantou jsou papírové plakáty, které pomalujete například barevnými tónovači (přestože jsou vodou ředitelné déšť v pohodě přečkají). Nejlevnějším lepením je pak tapetovací lepidlo. Možnou nevýhodou je, že tónovače se mohou během lepení rozmazat. Výhodou je cena: tapetovací lepidlo a tónovač jsou levné, jako papír pak mohou posloužit rubové strany různých reklamních plakátů, které okupují různé nástěnky.
Samotné lepení můžete provádět buď ve skrytu, nebo v montérkách jako dělník, asi záleží na velikosti vašeho města a míře vaší drzosti a odvahy. K překonání menších převýšení může sloužit třeba jenom opřené kolo (na kterém z místa odjedete), opodál ležící paleta nebo popelnice, stará nalezená židle nebo jiné předměty, jejichž hodnota nemá velkou cenu a můžete je při rychlém opouštění prostoru snadno ponechat na místě. Vysoké převýšení může zdolat žebřík, ale je třeba pamatovat, že kvalitní kovové žebříky mohou být značně drahé a značně špatně se s nimi opouští prostor. Navíc pokud vás s ním zaznamenal kamerový systém, tak do doby dokud ho někam neskryjete jste jasně identifikovatelní pachatelé. Další výbornou variantou je využít svých lezeckých schopností a okolního terénu. Někdy je pod reklamou zídka, nebo plošinka, jindy lze vyšplhat po traverze a stupech na zadní straně billboardu. Pátrejte a přemýšlejte o možnostech jak být úspěšný a dosáhnout svého. Možné je vše, záleží jen na množství úsilí, které obětujete.
Monty