Příběh Ericka McDavida z webu Kolektivu pro zvířata.
Dne 13. ledna 2006 byly Eric McDavid, Zachary Jenson a Lauren Weiner zatčeni v Auburnu v Kalifornii a společně obviněni ze zločinného spolčení za účelem zničení veřejné nebo soukromé infrastruktury pomocí výbušnin a ohně. O dvacet měsíců později Eric tomuto obvinění stojí sám. Weiner i Jenson v mezidobí souhlasili, že budou s vládou spolupracovat, což mimo jiné zahrnovalo svědčení proti Ericovi u soudu.
Weiner začala s FBI mluvit týden od svého zatčení a byla propuštěna na kauci ve výši 1,2 milionů dolarů. Jensen začal spolupracovat půl roku po tom, co mu byla dvakrát zamítnuta kauce, protože měl údajně představovat veřejné ohrožení; po začátku spolupráce byl propuštěn na kauci ve výši 40 000 dolarů. Ericovi byla kauce dvakrát zamítnuta a zůstal ve vazbě, kde bojoval za veganskou stravu. Po čtyřměsíčním tlaku podporovatelů a dvoutýdenní hladovce konečně získal přístup k veganskému jídlu — avšak týden před procesem ho věznice, ve zjevné snaze ho před procesem oslabit, znovu odstřihla od veganského jídla. Od té doby už veganskou stravu nedostal. Eric byl po celou dobu od svého zatčení držen na samotce.
Dne 10. září, po měsících zdržování, Ericův proces konečně začal. Proces byl plný zjevně předpojatých a nesprávných rozhodnutí, lži byly všudypřítomné.
 |
| „Anna“ — známá jako: Anna Davies,Anna Davidson a Grai Damiani |
Proces byl zahájen hvězdnou svědkyní na straně vlády: spolupracující svědkyní „Annou“, mladou ženou, jíž bylo FBI zaplaceno 65 000 dolarů za to, že se spřátelí s Ericem a do pasti polapí něho a jeho nynější spoluobviněné. Anna, které bylo 17 když začala pracovat pro FBI, opakovaně během výpovědi přiznala, že byla lhářka. V jednu chvíli se jí Mark Reichel, Ericův obhájce, zeptal: „’Lžu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu,’ to byste si mohla dát na vizitku, že?“
„Když jsem byla v utajení, ve své roli, ano správně,“ odpověděla.
Přestože se vláda snažila pravdu zastřít seč mohla, Annina výpověď prokázala, že ona byla tou hnací silou za oním „zločinným spolčením“ a že bez ní a jejích pánů od FBI by se to nikdy nebylo stalo.
Zbývajícími klíčovými svědky obžaloby byli Ericovi bývalí spoluobvinění, kteří připustili, že souhlasili se spoluprací kvůli „75% slevě“, jak Reichel překřtil 75% snížení doby odnětí svobody, jenž jim bylo slíbeno výměnou za spolupráci. Oba také konstatovali, že jejich vlastní proces byl odložen až na dobu po tom, co vláda uvidí, jak se činili u Ericova procesu. Weiner se zdála během své výpovědi viditelně pohnutá. Zdálo se také, že se jí ulevilo, když ji Reichel křížově vyslýchal a měla tak konečně možnost mluvit o něčem blíže pravdy. Což ale nebyl případ Jensona, který se choval jako cvičená opice.
Po šesti dnech u soudu porota opustila soudní místnost a obě strany se začaly přít o pokyny, které by měla porota dostat. Tyto instrukce by měly vést členy a členky poroty při přijímání rozhodnutí o Ericově vině či nevinně, ale soudce vydal neskutečně chybné instrukce. První rána přišla, když soudce zamítl zahrnutí možnosti „méně závažného trestného činu“ do pokynů. Tyto instrukce by porotě dovolily shledat Erica nevinného z obžaloby proti němu vznesené, ale vinného z obvinění, ke kterým se přiznali Weiner a Jenson. I když by to zjevně nebylo úžasné vítězství, byl‑li by Eric shledán vinným jenom z méně závažného trestného činu, horní hranice trestu by byla pět místo 20 let.
Tím druhým bodem, ve kterém nebyla shoda co se týče instrukcí pro porotu, byla definice „predispozice“ (česky také náchylnost, inklinace – pozn. překl.). Aby vláda nad jakoukoliv pochybnost prokázala, že obviněný nebyl vlákán do pasti (anglicky: entrapped) – a je tedy vinný – musí prvně dokázat, že obviněný inklinoval ke spáchání zločinu před kontaktem s vládním agentem či agentkou — v tom to případě s Annou. Po sérii ostrých argumentů soudce instruoval porotu, aby prozkoumala otázku predispozice počínaje červnem 2005 — tedy dobou, o které vláda tvrdí, že v ní ono zločinné spolčení mělo začít; avšak téměř rok poté, co se Eric a Anna setkali a zůstali v kontaktu. Toto rozhodnutí bylo nejen v rozporu s logickým uvažováním, ale také s judikaturou, která říká: „Je zcela zjevné, že v době, kdy obžalovaný ve skutečnosti páchá daný trestný čin, je nakloněný k tomu, ho páchat… Relevantní časový rámec pro hodnocení náklonnosti obžalovaného přichází předtím než měl jakýkoliv kontakt s vládním agentem/agentkou, což nenechá nikoho na pochybách, proč se to nazývá predispozice (doslovně přeloženo před‑náklonnost – pozn. překl.).“ Viz případ US v. Poehlman).
Vyzbrojena sadou pochybných pokynů, vrátila se porota po dvou dnech rozvažování s odsuzujícím verdiktem.
Dozvuky
Po 27. září, kdy byl vynesen verdikt, Reichel uspořádal neformální rozhovor se členy poroty. Zde je krátký sumář toho, co k případu porotci a porotkyně řekli:
- Erica chtěli osvobodit, ale měli pocit, že kvůli soudcovým pokynům ohledně „prvního kontaktu“ (s agentkou – pozn. překl.) a „predispozice“ nemůžou.
- Annou opovrhovali a nevěřili jí ani slovo, pokud to nebylo nahráno na pásce.
- Byli zděšeni chováním FBI a řekli to jejím agentům do tváře.
I když mnoho z těchto informací je pro Erica a jeho případ validních, je nesnesitelné pomyšlení na to, že Eric by byl dneska na svobodě, nebýt toho jednoho pokynu pro porotu. Snad to věští dobré šance pro Ericovo odvolání, jenž bude dalším krokem v jeho boji za svobodu. Tento proces bude naneštěstí trvat alespoň rok a Eric po tu dobu zůstane uvězněn.
Lži, lži, samé lži
Asi to už nikoho nepřekvapí, ale média s vládou udělaly množství nepřesných a zavádějících prohlášení o Ericovi a jeho případu. Snad dvě z nejdrzejších lží pronesených během procesu byly ty, které tvrdily, že Eric vyhrožoval Anně, že ji zabije, kdyby snad byla policajtkou. Druhá byla že se jednou v noci probudila, když nad ní Eric máchal nožem. U soudu nebyly předloženy absolutně žádné důkazy, které by to podporovaly, snad až na „čestné slovo“ profesionální lhářky. Během doby, kdy se ten domnělý incident měl udát, byli Eric a Anna v chatě, která byla kompletně prošpikovaná audiovizuální šmírovací technikou. Leč navzdory opakovaným žádostem od Reichela, vláda nikdy nepřišla s listinným důkazem. Když Anna během své výpovědi tento příběh řekla (potom co bylo jasné, že se vláda stébla chytá), Reichel se jí zeptal, zda potom domnělém incidentu šla hned spát a ona řekla že ano. Kdybyste se vzbudili vedle někoho, kdo nad vámi mává nožem, usnuli byste okamžitě? Obě tato ohavná nactiutrhačná prohlášení byla zjevně zamýšlena tak, aby Erica v očích poroty pošpinila.
Po procesu by státní zástupce McGregor Scott řekl: „Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby se jim podařilo vyhodit Nimbusskou přehradu do vzduchu? New Orleans by pak vypadalo jako nedělní palačinka.“ Co na tom, že jak Weiner tak Jenson svědčili, že Nimbusská přehrada nebyla v době jejich lednového zatčení cílem jejich skupiny.
Seznam nepravostí, nadsázek a strach šířících prohlášení vlády za poslední dva roky je příliš dlouhý na to, abychom ho tu popisovali detailně. Suma sumárum, vláda bez rozpaků šíří ty nejzlovolnější lži při svém zoufalém honu za odsouzením nevinných lidí.
Trocha kontextu
Eric byl zatčen při větrné smršti vládních zákroků proti radikálním environmentalistům známé jako Green Scare (česky: Zelené zděšení). Erica z této skupiny jistým způsobem vyčleňuje to, že nebyl obviněn ze spáchání jakéhokoliv trestného činu — byl obviněn ze „zločinného spolčení“ za účelem páchání trestných činů. Eric byl v podstatě stíhán za „ideozločin“. Nic na to nepoukazuje jasněji než to, že se žalobce vážně míněně dovolává na Ericovo napojení na skupinou CrimethInc. (česky: IdeozloČin), jakoby to byl důkaz kriminální činnosti. Není jasné, zda si je obžaloba vědoma toho, že slovo, které pořád zmiňovala, má stejné orwellovské kořeny jako stíhání samo.
Krátký pohled na obžalobu vznesenou proti Ericovi a jeho bývalým spoluobviněným (můžete si ji prohlédnout na webu) odhaluje rozsah, do jaké míry má obvinění proti němu kořeny ve státním ataku na jisté životní styly a politická přesvědčení. Patnáctistránková žaloba používá slova jako „anarchista/anarchistka“, „anarchie“ nebo „anarchismus“ dvacet šestkrát a také činí několik odkazů na CrimethInc., train‑hopping a stopování, když FBI trasovala Ericovu cestu na různé politické protesty a setkání. Zaměření se na anarchismus a politické myšlenky se při procesu se transformovalo na docela soustředěnou pozornost na práci autora Derricka Jensena. V jednu chvíli si dokonce žalobce popletl Derricka Jensena se spoluobviněným Zachary Jensonem a tvrdil, že onen autor přes zimu navštívil Zachovu mámu v Tennessee! Derrick Jensen byl pravděpodobně tím nejzmiňovanějším jménem při procesu, tedy mimo Erica a jeho spoluobviněných.
Tenhle případ nám dělá jasno v tom, jak daleko je vláda ochotná jít při špehování a potlačování lidí na základě jejich politických přesvědčení a životních postojů. Eric se setkal Annou v srpnu 2004 a oba zůstali v kontaktu po celou tu dobu. Během soudu bylo objasněno, že Eric se do Anny zamiloval a že ona využívala jeho city k tomu, aby ho k sobě připoutala a nakonec i lapila do pasti. Anna vytvořila tento „zločin“ tím, že poskytla prostředky k tomu, aby se mohl udát a tím, že zbylé tři manipulovala do dělání věcí, které by dovolily jejím zaměstnavatelů, aby je zatkli a obvinili. Anna soustavně tlačila a přemlouvala Erica, Weiner a Jensona, když se postavili jejím plánů. Anna platila celou jejich společnou existenci — chatu, ve které žili, cestovní výdaje, auto, počítače, které používali (FBI je následně zkonfiskovala), zeleninu a jiné zásoby. Weiner svědčila, že Anna z kapsy vytáhla 100dolarovou bankovku a dala ji Ericovi, aby mohl koupit zeleninu a zásoby — což vedlo u soudu k Annině fantasknímu tvrzení, že peníze pro pro skupinu šly z kapes Erica a Lauren!
Eric nebyl propuštěn na kauci, protože vláda prohlásila, že provozoval stopování a train‑hopping a „žil z toho, co našel“ (tedy nenakupoval – pozn. překl.). To nejzávažnější, co vláda dokázala k Ericově predispozici k trestné činnosti říci bylo to, že přečetl rozhovor s Derrickem Jensenem a podělil se o něho s ostatními. Tento případ vznikl zjevně proto, aby zastrašil lidi, kteří hledají cestu jak být svobodnými ve svých hlavách i životech — a také je přesvědčil k tomu, aby šli na policii nabonzovat sebe i ostatní a tím se vyhnuli perzekuci.
Současná situace
Původní text vyšel v listopadu 2007, my už ale dnes – květen 2011 – bohužel víme, že Eric byl odsouzen ke 20 letům ve federální věznici a v prosinci 2010 vyčerpal všechny zbylé legální možnosti (snad až na stížnost k Nejvyššímu soudu), jak svůj případ zvrátit.
Erica můžete podpořit zasláním dopisu nebo šachové úlohy („černý táhne a dá mat třetím tahem“) na adresu vězení, kde je umístěn. Prvně si ale přečtěte pokyny, co lze odeslat a co ne. Všechny materiály musí být jen a pouze v angličtině.
Eric McDavid 16209-097
FCI Victorville, Medium II
Federal Correctional Institution
PO Box 5300
Adelanto, CA 92301
Kompletní a aktuální informace o Ericovi a jeho případu naleznete na supporteric.org.
Sacremento Prisoner Support