Radikální přehodnocení

zerzan2-150x150Oregonský zelený anarchista John Zerzan o jeho ataku na moderní společnost a mainstreamový environmentalismus. Zerzan je preminentní autor článků o anticivilizaci, anarchistické teorii. Píše pro redakční kolektiv Green Anarchy, pololetně vycházející žurnál a cestuje po světě, kde přednáší ostatním, kteří jsou spjati se snahou svrhnout všechny formy nadřazenosti, a kteří se snaží propracovat k radikálně decentralizované existenci ve snaze dosáhnout osvobození a svobody.

Z hlediska obrany životního prostředí, proč je civilizace nepřítelem?

Musíš se vrátit daleko vidět kořeny současné krize. Vrátit se k domestikaci. Jak pokročilý autor Paul Shepard řekl, mluvíme o věcech jako nanotechnologie a genetické inženýrství a klonování, což začíná zemědělstvím. Je to implicitní v prvním kroku. Zhoršování degradace životního prostředí vychází z tohoto posunu kontroly – pohybu domestikace, kde se příroda stává objektem k manipulaci a ovládnutí. Takže tak se dostaneš zpět k základnímu, primárnímu motoru. Oswald Spengler, osoba práva, spíše hrozný člověk, řekl bych, řekl, že civilizace znamená, že v konečném důsledku je příroda hřbitov, poněvadž jen kráčí kupředu. Nebo jak německý filozof Martin Heidegger uvedl, celá příroda je jen surovinou pro technologii, je to něco, co musí být vyčerpáno. Pokud se nedíváte na hnací sílu, jste pouze operujícími na povrchu.

Je to důvod, proč zelení anarchisté kritizují technologii?

Technologie, mnoho z nich je čistých a lesklých a vypadají hezky na polici, ale dalo by se říct je na nich krev. Pochází ze systematického využívání přírody jako suroviny pro technologii. Technologie nespadá z nebes. Dominantní idea systému nám říká, ano je zde krize, ale technologie přijdou s řešením. Vidíme to jako součást problému. Technologie stále vytváří problém a poté dochází k tomu, že se říká, že víc technologií bude odpověď. Myslíme, že je to falešné tvrzení.

Máme prostě vyhodit mainstreamový environmentalismus úplně, nebo je tam něco o tom, že to funguje?

Mainstreamový environmentalismus nepřistupuje k problému s jakoukoliv hloubkou. Máš Sierra magazín Sierra Clubu, na zadní stránce jsou vždy inzeráty Toyoty. To je skutečně neuvěřitelné. Nemůžete být environmentalista, podle našeho pohledu, a říkat velké společnosti jsou prostě skvělé. To nedává smysl. Cítíme, že je spousta velmi upřímných, dobře smýšlejích lidí v mainstreamovým environmentálním hnutí. Ale nedostaneme se nikam, pokud nepoužijeme rozdílný model namísto toho, že tento opravíme. Al Gore říká, změňte žárovky, ale to je směšné. I kdyby všichni dělali všechno, co říkal, byla by to menší část. Není to tak individuální, možnost výběru spotřebitele, protože je to mnohem hlubší institucionální volba. Chceš svět masové produkce, která požírá vše a jen doufat, že bude lépe, když nějak můžeš vidět, že se to jen zhoršuje, nebo si chceš zkusit nějaký jiný způsob?

Jak zelená anarchie přenese životní styl z antropocentrického pohledu k biocentristickému?

No, to je celá věc. Jak zlomit naší závislost na všech těch domestikovaných vlastnostech, na které už jsme zvyklý? Když hovořím o znovu spojení se Zemí, je to praktická výzva: Jak to uděláš ve skutečnosti a ne jen v termínech kritických myšlenek? A to je věc pohledu na to, co za techniku a nástroje můžeme použít. Například, s jídlem, jsou zde lidé, kteří pracují s permakulturou: Co jedí? Jaký je jejich vztah ke krajině? Tito lidé se oddalují domestikaci. Lidé se ptají, co zelení anarchisté nabízejí městům? – a nic, v jistém smyslu, poněvadž nakonec si nemyslíme, že města jsou obhajitelná. Právě jsem se vrátil z Istanbulu, a díváte se na 15 miliónů lidí, kteří žijí ve výškových budovách. Chystají se být mrtvý asi dva dny poté, co se celý systém zhroutí. Začali jsme s tímto hnutím mimo, nebo vzdáleně od těchto umělo vytvořených situací, kde lidé nemají žádnou samostatnost, žádné zručnosti jak nakrmit sebe samých.

Znamená to, že se to vztahuje k anarchistické myšlence budoucí primitivnosti?

Pokud máme mít budoucnost, bude muset být primitivní k zastavení ničení Země, nějaký druh návratu ke komunitě. Psal jsem o společenské dislokaci a o tom, co se děje se společností, stejně jako se životním prostředím, poněvadž si myslím, že to jde k jádru problému. Čeho jsme nyní svědky v nejrozvinutějších, technologických zemích, jako je tato, jsou tyto masové střelby – střelby ve školách, nákupních centrech – je to skutečně děsivé, je to skutečně patologické. To je to, co dostanete, když se společnost stává technologickou a ničím jiným. To se stává prázdným a nesmyslným a pustým a začnete mít lidi, který jsou tak nihilistický, že se ani už nestarají o život. Nemyslím si, že je to jen vnější člověk, myslím, že je to také naše vnitřní přirozenost, že má tak špatný čas. Mám vnoučata a zajímám se, v jakém světě budou žít. Čím jsme se stali?

Myslíte si, že se najde naděje na něco z toho?

Zvláštním způsobem jsem optimista, poněvadž si myslím, že může přijít krásná změna – velký posun, který se chystá přijít, neboť systém nemá žádné odpovědi, a my můžeme vidět, že zde není žádná budoucnost týkající se tohoto, takže je zde dobrá šance, aby se lidé dali dohromady a vymysleli něco lepšího.

Anarchisté podporují přímou akci zprostředkované nebo symbolické formy odporu. Jaké jsou některé akce, které podporují?

Nejsem proti tomu, abych řekl, myslím, že přímá akce je dobrá věc. Škody na majetku, nikoliv násilí proti lidem. Věcem v ulicích, jako v Seattlu v roce 1999, se skutečně dostalo pozornosti lidí. Earth Liberation Front, když se dopouští žhářství, dostává pozornost lidí na to, jak je to stále špatné a se zbraněmi v ruce – a nemyslím proti lidem. Nikdo nikdy nebyl zraněn – když šli po těchto cílech. Doslova máme přímou akci a přátelé ve vězení. Stejně jako války [protesty], zde je hodně dobrých lidí v ulicích, ale neznamená to nic, zabíjení pokračuje. Možná, že bys s tím udělal něco víc, než jen to. Možná, že bys měl začít blokovat ulice. Osobně bych řekl, že toto je tématem ve společnosti: když se toto rozjede, bude to mít velký potenciál. A soběstačnost dělá lidi silnější. Když jsi zranitelný, nemůžeš věcem odporovat velmi dobře, nemůžeš svůj krk vystrčit příliš ven. Kdybychom měli lepší umístění, náš hlas by byl zřetelnější.

Co je myšleno tím revoluce zelené anarchie?

Nechceme opravdu používat slovo “revoluce”, protože máme pocit, že je to zastaralý model, který nefunguje. Ale vím, co myslíš – co by bylo zlomovým bodem nebo velkým společenským památníkem? Myslím, že by to bylo kritické zpochybňování všeho a odstraňování věcí, které způsobují problémy. Takže to není ve skutečnosti politická revoluce, ale hlubší revoluce.

This entry was posted in Teorie and tagged . Bookmark the permalink.