Následující text je dopis ochránců divoké přírody adresovaný Evropské komisy. Odhaluje a obrazově dokládá praktiky myslivců, kteří zabíjejí chráněné šelmy. Převzato z webu Šelmy.cz
European Commission
Environment DG
B – 1049 Brussels
Belgium
V Olomouci, 19.12.2012
Vážený pane Codescu,
dopisem ze dne 16. října 2012 jste nás informovali o stavu stížnosti na lov vlka na Slovensku, kterou Evropské komisi zaslalo Hnutí DUHA dne 29. srpna loňského roku a byla zaregistrována pod č.j. CHAP(2011)02621 a stejnou záležitost Evropská komise projednává i pod č. j. CHAP(2010)00918, kterou zaslalo Evropské komisi Lesoochranárské zoskupenie VLK.
Musíme konstatovat, že jste se bohužel vůbec nezabývali tématy, které jsme ve stížnosti nadnesli, zejména:
1) Ročně se na Slovensku legálně uloví 100–150 vlků, což při velikosti populace 200–400 vlků představuje více než 50 % z průměrného počtu. Podle posledních výzkumů [1, 2] však i mnohem menší míra odlovu může způsobit znatelný pokles populace, zvláště v případě menších smeček, kde odstřel nekompenzuje přirozenou mortalitu. Mezi odlovenými vlky z menších smeček totiž větší procento tvoří vlci z rodičovského páru. Pokud jeden z rodičovského páru zahyne, smečka se často rozpadá a jen menšina smeček, které ztratí jednoho z rodičů, se pak v dalším roce rozmnožuje. V této souvislosti rovněž poukazujeme na kroky Evropské komise, když zahájila přípravy infringementu proti Švédsku, které v sezóně 2010/2011 povolilo odlov 20 vlků, tj. 8 % zdejší populace čítající přibližně 240 jedinců.
Obr. 1: Pět vlků zabitých 2. prosince 2012 v Regetovce. Zdroj: lovuzdar.sk.
2) Slovenská populace vlka je předmětem ochrany podle směrnice rady 92/43/EEC ze dne 21. března 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“), a to podle článků 1 – 6 této směrnice. Zmíněné články mj. vyžadují vyhlášení zvláštních oblastí ochrany pro druhy uvedené v příloze II směrnice, kde je vlk uveden a není pro něj sjednána žádná výjimka. Směrnice dále ukládá členským zemím, aby přijaly vhodná opatření, aby v těchto oblastech „vyloučily poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů a vyrušování druhů, pro něž jsou tato území určena” a zajistili jeho příznivý stav z hlediska ochrany, tedy udržovali populaci dlouhodobě životaschopnou. Připomínáme rovněž, že vlk je zařazen mezi tzv. prioritní druhy, „za jejichž zachování má Společenství zvláštní odpovědnost“. Náhodné střílení vlků a likvidaci smeček (Obr. 1, 2), které se pak rozpadají, je nutné považovat za poměrné významné „vyrušování druhů“ a nemá nic společného s udržováním dlouhodobé životaschopnosti druhu.
Obr. 2: Čtyři vlci zabití v listopadu 2012 u Stropkova. Zdroj: lovuzdar.sk.
3) Článek 6 „Směrnice o stanovištích“ jasně stanovuje také povinnost posoudit z hlediska cílů ochrany lokality jakýkoli plán nebo projekt, který „s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty“. Pro letošní odlov vlka, ale ani pro předchozí sezóny, nebylo toto hodnocení zpracováno. Odpovědné úřady nezjišťovaly, zda to nebude mít nepříznivý důsledek na celistvost lokalit, kde se vlci vyskytují a nezjišťovali názor veřejnosti a odborníků.
Jsme si samozřejmě vědomi, že slovenská populace vlka je vyjmuta z přílohy IV. evropské „Směrnice o stanovištích” (92/43/EEC), vlk tedy není na seznamu druhů, pro které jsou zakázány „veškeré formy úmyslného odchytu nebo usmrcování jedinců v přírodě”. Nicméně z výše uvedených důvodů, které jsou podrobněji rozvedeny také v původní stížnosti, považujeme každoroční odlov vlka na Slovensku za zjevné porušení článků 1.-6. Směrnice o stanovištích.
4) Absence objektivního monitoringu populace vlka na Slovensku – Na Slovensku není prováděn žádný seriózní monitoring, který by určil celkovou početnost vlčí populace, ve většině oblastí nejsou k dispozici ani informace o pohlaví a odhadovaném věku usmrcených vlků a neprobíhá systematický odběr vzorků DNA zabitých zvířat pro genetický výzkum. Kvótu pro odlov vlka na Slovensku stanovuje každoročně Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova bez dostatečných terénních či vědeckých podkladů; při stanovování kvóty nejsou zohledňovány další příčiny člověkem způsobované mortality (pytláctví, střety s dopravou).
Slovenské Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova stanovilo letos na počátku listopadu kvótu pro odstřel vlka v letošní sezóně, kdy povolilo odlov 130 jedinců v období od 1. listopadu 2012 do 15. ledna 2013 [3]. Podle informací slovenských odborníků sledujících situaci probíhá odlov velice nahodilým způsobem – jedinci, ale i celé smečky jsou stříleni zcela bez zřejmého důvodu. Odstřel vlka není nijak regulován ani v oblastech při hranicích s Českou republikou či Polskem. Stříleni jsou tudíž jedinci či smečky, jejichž teritorium se nachází na území států, kde je vlk celoročně chráněn.
Přítomnost vlka obecného v České republice je v současné době omezena na oblast ležící na česko–slovenské hranici, která je vyhlášena jako evropsky významná lokalita (EVL, kód CZ0724089) a chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy. Navzdory intenzivnímu terénnímu monitoringu v zimní sezóně 2011/2012, který provádělo Hnutí DUHA za pomoci dobrovolníků (280 denních pochůzek) nebyl zaznamenán jediný věrohodný důkaz stálého výskytu vlku na našem území. V ČR je tak stav druhu neuspokojivý. Přitom právě slovensko-polská populace vlka je zdrojem pro šíření zvířat na naše území a bez rozptylu nových jedinců z jádrové populace není existence vlka u nás možná.
Jsme proto velmi znepokojeni postupem Evropské komise ve věci ochrany vlka obecného, prioritního druhu ochrany, jehož slovenská populace může být každoročním odstřelem výrazně redukována a negativní dopady se mohou projevit i na populacích vlka v sousedních státech, kde je vlk celoročně chráněn.
Žádáme Vás proto o opětovné a důkladné přehodnocení Vašeho dosavadního postupu.
S pozdravem,
Miroslav Kutal
vedoucí projektu ochrany velkých šelem
Prameny informací:
[1] Creel S. & Rotella J. J., 2010: Meta-Analysis of Relationships between Human Offtake, Total Mortality and Population Dynamics of Gray Wolves (Canis lupus). PLoS ONE 5(9): e12918.
[2] Brainerd S. M., Andren H., Bangs E. E., Bradley E. E., Fontaine J. A., et al. (2008) The effects of breeder loss on wolves. J Wildl Manage 72: 89–98.
[3] Kvóta lovu vlka dravého. Ministerstvo podohospodporastva a rozvoja vidieka, 30. 10. 2012: http://www.mpsr.sk/index.php?navID=799&navID2=799&sID=37&id=6888