Ekologické noviny – červen 2013

Události z domova i ze světa.

Svět

Norská ropná společnost Statoil má v plánu uzavřít dohodu s ruskou těžební společností Rosněfť, aby získala přístup k arktické ropě v Barentsově moři. V Norsku musí Statoil dodržovat velmi přísné zákony, které regulují těžbu ropy – Norsko totiž svá moře udržuje čistá a nedovoluje těžit ropu v ledem pokrytých vodách. Rusové však mají jiná pravidla – neexistuje zde dostatečná legislativa, která by tuto oblast a původní obyvatele chránila. Rosněfť je znám jako nejšpinavější ropná společnost světa, která zdevastovala rozsáhlé oblasti Sibiře. Nyní by rád začal těžit i v arktickém šelfu. Chybí mu k tomu však potřebné technologie a finanční zdroje, a proto hledá spojence mezi západními společnostmi. Chcete-li podepsat petici, můžete zde: „Arktida není na prodej!“, která apeluje na norského předsedu vlády, aby tomuto spojenectví zabránil.

*
Maďarsko se postavilo biotechnologickému gigantu Monsanto a jeho genetickým modifikacím a zničilo 1000 akrů polí osázených GMO kukuřicí. Kontroloři našli během vyšetřování Monsanto produkty mezi pěstovanými semeny. Na rozdíl od mnohých evropských zemí jsou v Maďarsku geneticky modifikovaná  semena zakázána. V podobném postoji ke GMO ingrediencím schválilo i Peru 10-letý zákaz GMO potravin.
*

Město Concord v USA prosadilo jako jedno z prvních na světě zákaz plastových lahví. Po tříletém úsilí se podařilo aktivistům, organizujícím kampaň Ban the Bottle, dosáhnout zákazu prodeje neperlivé neochucené vody v PET lahvích o objemu jeden litr a méně, Výjimku mají tvořit nouzové situace ovlivňující dostupnost nebo kvalitu pitné vody. Co se týče PET lahví, je to napříč USA ojedinělé, ale například v Seattlu, San Franciscu, nebo L.A. platí podobný zákaz týkající se prodeje  igelitových tašek.

*
Nové zprávy z dění okolo stavby elektrárny Belo Monte v Brazílii – po 17 dnech obléhání staveniště se zástupci tamních kmenů vypravili do hlavního města Brasilia, aby se tam setkali s brazilskou prezidentkou a dalšími vysoce postavenými politiky.  „Nejedeme tam vyjednávat, chceme okamžitě zastavit další stavbu.“ Svůj požadavek staví na konstitucí garantovaném právu na konzultaci i právo veta ohledně stavebního projektu, který zničí jejich domov (prales) i tradiční život. Je to boj o přežití a tak jsou připraveni bojovat i u nejvyššího soudu. Česká mainstreamová media se tomu žel vůbec nevěnují, ale nůžete je alespoň symbolicky podpořit podpisem na petici pro brazilskou vládu.

*

Za velkého zájmu předních světových vědců, jejichž zájmem jsou vlci, oznámil Obamův úřad v pátek 7. června plán k předčasnému vyjmutí vlka obecného ze zákona o ohrožených druzích (Endangered Species Act) na území většiny států USA. Jedná se o náhlé ukončení jednoho z nejdůležitějších amerických programů na návrat ohroženého druhu. Návrh tvrdí, že ochrana vlka v kontinentální části Spojených států, která probíhá od roku 1978, není nadále potřeba, přestože existují nezralé populace v oblastech jako severovýchodní pacifická část USA, jejichž přežití závisí na pokračující federální ochraně.

Česká republika

Chalupův zákon, který prakticky znamená zrušení Národního parku Šumava, prošel v poslanecké sněmovně do dalšího kola. Tento návrh zákona vpouští do chráněného území developery a umožní další zástavbu, s jedním developerským projektem návrh zákona přímo počítá. Jde o výstavbu lyžařského areálu v jižní části parku – lanovky a sjezdovky na Hraničníku s příslušnou infrastrukturou. Kvůli projektu mají být vykáceny vzácné horské lesy v místech, kde žijí chránění rysi a hnízdí tetřevi, kteří jsou u nás na pokraji vyhubení.

*

Úředníci ministra Chalupy prohráli další soud s Hnutím DUHA. Speciální výjimku k používání jedovatých postřiků v Národním parku Šumava vydala jeho správa nezákonně. Krajský soud v Českých Budějovicích dal za pravdu žalobě Hnutí DUHA a výjimku vydanou v roce 2012 zrušil. Soud potvrdil, že správa parku i ministerstvo životního prostředí, které výjimku potvrdilo, postupovaly protizákonně, protože nenechaly posoudit vliv pesticidů na chráněnou přírodu. Rozsudek uvádí, že aplikace jedovatých látek hubí nejen kůrovce, ale ohrožuje chráněného tetřeva a může způsobit uhynutí mnoha jedinců dalších druhů hmyzu. Chybějící posouzení je podle zákona nezbytným podkladem k ochraně soustavy evropsky chráněných území NATURA 2000, k nimž NP Šumava patří.

*

Podle nové studie expertů ze Stuttgartské university a na ni navazující publikace Greenpeace „Tiší zabijáci“ jsou evropské uhelné elektrárny každoročně zodpovědné za předčasné úmrtí 22 300 lidí. Studie detailně vypočítává negativní zdravotní účinky způsobené největšími uhelnými zdroji v EU. Provoz českých uhelných elektráren a tepláren zkrátí podle výsledků studie životy Evropanů o 18 088 roků života, což odpovídá 1 686 předčasným úmrtím. To je více než dvojnásobek počtu lidí, kteří v loňském roce zemřeli na českých silnicích. Mezi hlavní zdravotní komplikace související se spalováním uhlí patří onemocnění dýchacího ústrojí, infarkty, rakovina plic a astma. Studie zároveň identifikovala českou polostátní společnost ČEZ jako šestého největšího znečišťovatele ovzduší ze všech evropských energetických společností. Autoři studie použili k výpočtu negativních dopadů mezinárodně uznávanou metodiku ExternE a oficiální údaje o znečištění způsobeném jednotlivými elektrárnami z  evropského Integrovaného registru znečištění. Stejnou metodiku použili loni i odborníci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy k výpočtu externích nákladů, které by vyvolalo spálení hnědého uhlí blokovaného územními ekologickými limity těžby v severních Čechách. Podle jejich závěru by spálení uhlí „za limity“ vedlo ke kumulovaným externím nákladům ve výši 1,3 biliónu korun.

*
Sněmovna před Vánoci přehlasovala prezidentské veto a odstranila z horního zákona možnost státního vyvlastnění soukromých pozemků, pod kterými se nacházejí ložiska nerostných surovin. Během tohoto roku chce však ministerstvo průmyslu protáhnout parlamentem novelu, v níž chce vyvlastňování znovu zavést.