V roce 2013 se stalo Německo GMO-free zemí a úplně se zde přestaly pěstovat GM plodiny – jak komercionalizované tak výzkumné. Ovšem nelze říci, že by to němečtí občané dostali darem od vlády nebo dokonce z nebes a že by dostatečným důvodem bylo pouze to, že 87% obyvatel Německa s využíváním GM plodin v zemědělství a při produkci potravin nesouhlasí. Významnou úlohu sehrál fakt, že po dobu několika let byly desítky výzkumných polí každoročně likvidovány během sabotáží.
V současnosti jsou v EU povoleny pouze dvě GM plodiny pro komerční pěstování: kukuřice MON810 společnosti Monsanto a brambora Amflora společnosti BASF. MON810 je povolena pouze jako krmivo pro zvířata a škrob z Amflory je zase používán v průmyslové výrobě. Navíc každý stát EU může na území vlastního státu pěstování těchto komercionalizovaných plodin zakázat nebo regulovat. Kromě polí s komercionalizovanými transgenními plodinami, které mohou v různých státech pokrývat plochu až několik tisíc hektarů a může je být obtížné vyhledat, se na území různých států EU nachází množství malých výzkumných políček s transgenními plodinami. Tyto výzkumná políčka jsou registrována a ve všech státech EU je povinné zveřejnění jejich přesného umístění.
Součástí mohutného odporu proti GM plodinám v Německu byla široká škála různých akcí. Masivní nárůst GM polních výzkumných pokusů a komercializované GM úrody (Monsantí kukuřice) v předchozích letech způsobilo veřejné pobouření. Proto se do přímých akcí zapojilo velké množství lidí. Například probíhaly velkoplošné dekontaminace (likvidace) transgenních polí, které se odehrávaly jak v noci, tak během dne. Skupina pro přímou akci proti GM plodinám s názvem Gen-dreck Weg! (Genetické špíny – táhněte!) oznamovala několik měsíců dopředu informace o hromadných veřejných akcích, při kterých transgenní kukuřici vytrhávaly stovky lidí.
Navzdory tvrzení Monsanta, že transgenní kukuřice MON810 je bezpečná, Německo a Francie na jaře 2009 zakázali její pěstování. K zákazu komerčního pěstování této transgenní plodiny se přidala řada dalších evropských zemí. Byla to v té době jediná GM plodina pěstovaná v Německu komerčně. Brambora Amflora společnosti BASF byla ekonomickou katastrofou už od samého začátku. Amflora byla pro komerční pěstování autorizovaná v roce 2010. Byla pěstována pouze jediným německým farmářem na 15 hektarech v roce 2010, na dvou hektarech v roce 2011 a pak již nikdy více. V roce 2012 již nebyla v Německu žádná komercionalizovaná GM úroda a stejně tak to zůstalo v roce 2013. Vítězství u výzkumných pokusných polí s GM plodinami to trvalo ještě o jeden rok déle. Právě pokusná pole jsou základem pro pozdější komercionalizaci plodin na úrovni EU, tudíž zastavení pokusů je efektivní způsob jak zabránit pozdějšímu masovému rozšíření transgenních plodin jak v EU, tak ve zbytku světa.
Sabotážní akce proti pokusným plochám s GM plodinami probíhaly v Německu již dříve, mohly být spojeny s obdobím mezi lety 1998 až 2003, kdy probíhalo celosvětově velké množství různě úspěšných sabotáží proti GM plodinám. Tyto akce relativně úspěšně zbrzdily nástup biotechnologického průmysl v globálním měřítku již od samého začátku. V roce 2008 se zprávy o cílených likvidací pokusných polí s transgenními plodinami z Německa začaly množit, i když je pravděpodobné, že toto úsilí muselo narůstat již v předchozích letech, zejména pokud zvážíme, že již v té době byla vůbec nějaká ostraha těchto polí.
V létě roku 2008 bylo u našich západních sousedů během pouhých tří týdnů zničeno pět pokusných polí s transgenními plodinami. Sabotéři nejprve zaútočili v městečku Dambeck (okres Müritz, Meklenbursko-Přední Pomořansko) během 22. června. Na poli byla pěstována brambora Amflora. Navzdory velké ostraze okolo pole se lidem podařilo smíchat setbu bio-brambor s tou GM, která byla na poli. Takže nakonec muselo být vše zničeno, protože díky namíchání nebylo možné nadále garantovat jedinečnost úrody. Několik týdnů před touto akcí proběhl pokus stejné pole osquatovat, ale aktivisté byli vyklizeni. Dne 29. června pokračovali sabotáže ve Westheimu (Dolní Franky v Bavorsku), kde okolo šedesáti aktivistů zničilo ploty okolo pole GM kukuřice a předtím než je pozatýkala policie, zvládli zničit celou úrodu. V noci čtvrtého července pak bylo navzdory přísné ostraze zničeno pokusné GM pole s kukuřicí v Rheinstettenu (Bádensko-Württembersko). Aktivistům se podařilo zlikvidovat téměř celých 5000 čtverečních metrů a akci okomentovali v následujícím komuniké:
V noci ze 4. na 5. červenec jsme zničili okolo 5000 m2 gmo kukuřice v Rheinstetten-Forcheim.
Část jsme posekali, zbytek byl tak poničen, že nic nemohlo dále vyrůst. Rostliny již nemohou vytvořit klasy. Takže experiment je neúspěšný. Technologické centrum venkovského rozvoje Augustenberg (LTZ) chtělo v Rheinstettenu studovat takzvanou „koexistenci“ gmo a ne-gmo kukuřice. Každá soudná osoba ví, že takováto koexistence je nemožná. Velkoplošné pěstování gmo rostlin povede dříve nebo později k přenosu. Pyl se nenechá ovládat producenty semen jako Monsanto, které se skrze své genetické inženýrství snaží učinit farmáře z celého světa závislé na svých produktech.
Tím ohrožují jak světovou výživu, tak její variabilitu. LTZ a její představitelé, ministr zemědělství Hauk, se skrze své genetické inženýrství pokouší pomoci celému biotechnologickému průmyslu. Nerespektují vůli obyvatelstva, jehož většina tyto aplikace v zemědělské sféře odmítá.
Ploty, sledovací věže a hlídky nás nezastavily, a ani nikdy nezastaví, v naší sebeobraně všemi prostředky proti Monsantu a jeho spolupracovníkům.
Komando Včelky Máji
O šest dní později (10. července) následovala sabotáž pole s GM kukuřicí. Prohlášení k akci, která se odehrála ve městečku Werne (Severní Porýní-Westfálsko), znělo:
Udělej to sám
Pokus ve Werne, NRW, může být díky odvážné akci považován za úspěšně dokončený. Před několika dny byla osvobozena pole plná herbicidům odolné kukuřice. Dobrá příprava je polovina úspěchu.
Především malá experimentální pole jsou vděčným darem zemědělského genetického průmyslu, kam můžete rozhodným a mocným způsobem vniknout se skupinou lidí. Prostě to udělej a nenech se chytit.
Dost psaní – jednej!
Další pole bylo osvobozeno od GMO o jeden den později (11. července) v Kitzingenu (Franky, Bavorsko). V prohlášení k akci se pisatelé odkazovali na legendárního medvěda v médiích pojmenovaného jako Bruno, který se okolo roku 2006 vyskytoval v Bavorsku a Rakousku a nakonec byl z obavy z ohrožení lidí zastřelen.
Je slyšet dusot! Medvěd Bruno ničí gmo pole.
Experti potvrzují, že se to stalo: Bruno mstitel je zpět. Společně s hrozivým komandem Bimberle za sebou zanechal stopy destrukce na gmo poli v Kitzingenu. Přestože Genhofer žádal o střelbu na problematické medvědy, nebyl pro lidi žádnou hrozbou.
A protože je stále mnoho gmo polí, Bruno říká: „Zničte je všechny!
Již v této době nebyla sabotáž jedinou taktikou používanou proti transgenním plodinám. Před samotnou dekontaminací byla upřednostňována prevence. Na jaře 2008 byla dvě pole osquotována tak, aby bylo zabráněno jejich osetí geneticky modifikovanými plodinami. 31. března bylo osquatováno pole určené pro pokus s transgenním ječmenem na universitě v Gießenu (Hesensko). Aktivisté pole osquotovali ještě před osetím. Založili stanový kemp a vztyčili tripod vyrobený ze tří dlouhých dřevěných trámů, které byly zabetonovány do země. Podpora místních obyvatel, zejména farmářů, vzrůstala a až do poloviny dubna počet účastníků blokády vzrůstal. Tato akce následovala po několika úspěšných „osvobození polí“ v předešlých letech, kdy aktivisté geneticky modifikovanou úrodu pěstovanou universitou v Gießenu likvidovali. Součástí okupace byla také demonstrace několika stovek lidí a třech traktorů, která se odehrála v sobotu 5. dubna v Gießenu, požadavek byl jasný: ukončení polního pokusu.
Dne 4. dubna bylo v Oberboihingenu (Bádensko-Württembersko) osquatováno další pole, kde byl plánován polní pokus GM kukuřice universitou v Nürtingenu. Byl vztyčen devítimetrový tripod a aktivisté se připravili obsadit ho na dobu několika týdnů. Tripod byl záhy doplněn o cirkusový stan a polní kuchyni. Farmáři donesli na zablácené pole slámu a místní podporovatelé zaplavili kuchyň jídlem. V cirkusovém stanu se odehrály koncerty a diskuse. První den na poli začal s 20 odvážlivci a na konci toho dne bylo na místě celkem 50 lidí. Pouhých pět dní poté univerzita dostala rozum a polní pokus kompletně zrušila. Oberboihingen byl v minulých letech také cílem „polních osvobození,“ již v roce 2006 zde během veřejného aktu odporu včelaři otevřeně zničili tři transgenní rostliny.
Troufalost sabotérů narůstala. V červnu 2009 bylo neznámými lidmi zničeno dvě stě sedmdesát jabloní na pokusném poli vlastněném Institutem zahradnického a ovocnářského šlechtitelského výzkumu pod Institutem Juliuse Kühna (JKI) v Drážďanech ve čtvrti Pillnitz. Většina stromů byly geneticky modifikované rostliny pěstované v květináčích ve zvláštních bezpečnostních stanech v podmínkách podobných polním. Bylo to poprvé, kdy protestující v Německu zničili rostliny, které nebyly pěstovány na poli. Podle tiskového prohlášení JKI bylo rozříznuto tkanivo stanu a všechny stromy, které byly zhruba sedm let staré, byly buď zlomeny ručně, nebo useknuti zahradnickými nůžkami nad naroubováním. Institut odhadl škody okolo 700 000 euro. Bylo zničeno asi deset let výzkumné práce.
Nastavený trend pokračoval také v dalších letech a v roce 2011 bylo v Německu zničeno celkem asi 30 GM výzkumných polí. To, že aktivisty nedokázala zastavit ani důsledná ostraha, svědčí následující prohlášení.
Během noci 31. května 2011 bylo navzdory oplocení a dvacetičtyřhodinové ostraze zničeno řepné pole společnosti KWS ve Wetze (Dolní Sasko). KWS je geneticky inženýrská společnost a na jejím polním pokusu byla geneticky modifikovaná řepa H7-1 odolná proti Round-Upu.
Zničili jsme toto pole, abychom přímo napadli průmysl, který nás činí závislé na rostlinných a živočišných patentech. Je to jediná možnost v kapitalistickém systému, ve kterém jsou nové technologie vytvářeny nikoliv z potřeby, ale kvůli maximalizaci zisku a k dosažení moci.
Vidíme tuto akci nejen jako akci proti geneticky modifikovaným plodinám, ale proti celému kapitalistickému řádu.
Tento systém – s různými svými důsledky a projevy – je zranitelný na mnoha úrovních mnoha prostředky…
Počet polních vědeckých pokusů kontinuálně klesal, z 67,5 hektaru v roce 2007 na 0,8 hektaru v roce 2012. Přičemž významný zlom nastal v roce 2012, kdy byly osazeny jen tři výzkumné plochy. Důvodem bylo také to, že tři z největších GMO společností (BASF, Syngenta a Bayer) v lednu 2012 oznámili, že ukončují své několikaleté podnikání a výzkum týkající se GMO v Německu. Německá společnost BASF přerušila vývoj a komercionalizaci geneticky modifikovaných plodin v celé Evropě a přesunula své výzkumné biotechnologické činnosti do USA.
Odpor proti GM plodinám ovšem neustával ani v roce 2012 a aktivisté rozhodně neusnuli na vavřínech. Ještě nedošlo ke konečnému vítězství. Když jsem v létě 2012 navštívila zelené anarchisty v Německu, tvrdili, že jsou již dvě ze tří osetých polí zlikvidovány, a že to poslední je částečně také zničeno. Využila jsem příležitosti se poptat na následky, které měla takováto kampaň sabotáží na samotné aktivisty. Nikdy bych si nedokázala představit podobný úspěch bez toho, aby mnoho lidí skončilo ve vězení. Podle jejich slov skončil s nepodmíněným trestem pouze jediný člověk, který měl již v minulosti problémy se zákonem a policie si ho odchytla krátce po jedné veřejné hromadné sabotáži. Samozřejmě že stavu, kdy panuje neochota podobné případy řešit soudní cestou, napomáhá veřejná podpora a nálada ve společnosti namířená proti biotechnologiím. Ovšem zanedbat nelze ani troufalost a vynalézavost samotných aktivistů. Nikdy by mě ani v nejlepších snech nenapadlo zamknout ochranku přímo v jejich kukani a mezitím jít sklízet GM úrodičku.
Rozhodně stojí za to připomenout, že sabotáže GM polí jsou velmi jednoduchou a efektivní záležitostí. Oproti jiným druhům sabotáží člověk nepotřebuje znát žádné technické, mechanické a jiné odborné informace. Vytrhávat plevel umí každý. Efektivita spočívá v tom, že relativně malá skupina lidí může až do svého případného dopadení zlikvidovat velké množství GM polí.
Letos Monsanto oznámilo, že ukončuje snahy prosadit své transgenní plodiny v Evropě. Přesto je otázka, jak moc se toho Monsanto skutečně vzdá a zda do jiných Evropských zemí (Španělsko, Česká republika) přestane prodávat svá osiva. Každopádně v Německu je téměř bez šance. V roce 2013 nebyl u našich západních sousedů vysazen žádný výzkumný GM polní pokus ani GM komerční úroda.
Barbora Divá