Slovensko je na tom v přístupu ke geneticky modifikovaným plodinám podobně jako Česká republika. Jsou zde jak výzkumná pole s transgenními plodinami tak pole s komercionalizovanou úrodou. Připomenu, že výzkumná pole jsou většinou menší políčka, která zajišťují informace pro následnou autorizaci plodiny ke komerčnímu využití.Komerčně využívané plodiny musí být autorizovány na úrovni EU. Pokud dojde k autorizaci GM plodiny, může být její rozšíření prakticky nekontrolovatelné a hromadné. Výzkumem až skrze autorizaci prošli v EU pouze dvě plodiny brambora Amflora (BASF) a kukuřice MON810 (Monsanto). Ty se mohou na území EU pěstovat, ale další plodiny mohou být dováženy a používány v potravinářství (kukuřice, sója, řepka, cukrovka, bavlna a brambory).
Slovensko spolu s Českou republikou spolu dnes tvoří ostrůvek genetického hazardu mezi státy, kde se komerčně transgenní plodiny nepěstují. Žádnou komerční úrodu transgenních plodin totiž nesklízejí v Německu, Polsku, Rakousku ani Maďarsku. V těchto zemích je spolu s Řeckem a Francií zakázána monsantí kukuřice MON810. Ta se ovšem pěstuje jen v několika málo státech EU. Brambora Amflora byla propadákem už od začátku a ač se v roce 2010 pěstovala komerčně na velmi malé ploše například v Německu nebo České republice, dnes se prakticky nikde v EU nepěstuje a na Slovensku nebyla komerčně pěstována nikdy.
Drtivá většina celkové evropské produkce kukuřice MON810 a tudíž i jakékoliv produkce transgenních plodin je ze Španělska (desetitisíce hektarů). V České republice se plocha jí osetá počítá na několik tisíc hektarů, ale rok od roku klesá. Stejně tak na Slovensku je plocha osetá kukuřicí MON810 každoročně menší. Ještě v roce 2010 to bylo 1248 hektarů, o rok později 756 hektarů, v roce 2012 186 hektarů a letos pouhých 100 hektarů. Přehled o celkové oseté ploše lze každoročně nalézt na stránkách Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky. Tyto komerční plochy jsou oproti těm pokusným mnohem větší, ale především u nich není veřejnosti sdělováno, kde se nacházejí. Například v Česku je zemědělci musí hlásit krajskému pracovišti Agentury pro zemědělství a venkov, která je shromažďuje a dále předává Ministerstvu zemědělství ČR, takže se k informacím o umístění komercionalizovaných GM plodin lze dostat pouze komplikovaně.
Daleko snazší je dohledat pokusná pole s transgenními plodinami, protože u nich legislativa EU nařizuje jejich evidenci a uveřejnění jejich umístění. Seznam všech povolených polních pokusů s GM plodinami v EU naleznete zde. Bližší informace o situaci na Slovensku pak naleznete na stránkách Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky. Již v minulosti jsem psala o pokusných plochách v České republice včetně jejich přesného umístění a dnes bych se zmínila o těch slovenských. Výzkumná pole se ovšem nacházejí také v Maďarsku a Polsku, v Rakousku žádná nejsou a v Německu ačkoliv povolení mají, nebyla žádná z nich oseta (pravděpodobně ze strachu z aktivistů). Výzkumné pokusy s GM plodinami se od roku 2004 prakticky nedějí ani ve Velké Británii, kde efektivní kampaň sabotáží během několika let výzkum paralyzovala a jakákoliv nová snaha o výzkumný pokus mobilizuje veřejnost (např. loňský rok zde proběhly protesty proti polnímu pokusu s GM pšenicí). Na Slovensku probíhají polní pokusy jen se dvěma plodinami: cukrovou řepou a kukuřicí. Je celkem pět vydaných souhlasů k uvádění do prostředí pro několik různých odrůd kukuřice a jeden souhlas k uvádění do prostředí pro cukrovou řepu.
Cukrová řepa H7-1 je transgenní hybrid s odolností ke známému herbicidu glyfosátu a její testování na Slovensku provádí Centrum výskumu rastlinnej výroby (CVRV) Piešťany ve spolupráci s belgickou nadnárodní firmou SESVanderHave, která o sobě tvrdí, že je „světovým lídrem na trhu se semeny cukrové řepy.“ Mají povolení uvádět tento hybrid na jediném místě (od roku 2013 do roku 2015) a tím je CVRV výzkumné středisko Borovce. Celková osetá plocha zde může být maximálně 100 x 100 metrů.
První z pěti stále platných povolení (až do roku 2014) je pro kukuřici MIR 604, která má být odolná vůči škůdcům a produkovat zvýšený obsah manózy v zrnech. Povolení zavádět tento hybrid platí pro celkem pět lokalit (Borovce, Gabčíkovo, Žihárec, Šaľa, Matúškovo) na každé z nich může mít pokus maximálně 2 – 6 hektarů. Tento pokus by měl být od roku 2011 CVRV Piešťany a společností Syngenta již ukončen. “Vedoucí společnost v oblasti agrobusinessu” Syngenta je dalším nadnárodním gigantem v oblasti biotechnologií. Jejím obchodním artiklem jsou pesticidy (23 % podílu na trhu) a osiva (17 % podílu na trhu).
Druhé povolení je pro kukuřici MON88017, která má být odolná proti škůdcům a současně tolerantní k herbicidu glyfosátu. Povolení bylo uděleno CVRV Piešťany a společnosti Monsanto (hádám, není třeba představovat) pro lokalitu Borovce, kde mohou osít až devět hektarů. Nicméně povolení na této lokalitě letos končí.
Letos končí také třetí povolení pro kukuřici GA21, která má být tolerantní ke glyfosátu, a kterou vyvíjí CVRV Piešťany spolu se společností Syngenta. Povolení jim platí pro celkem sedm lokalit (Borovce, Špačince, Sokolce, Gabčíkovo, Milhostov, Vigľaš-Pstruša, Šaľa), přičemž na každé z nich mohou osít až 4,5 hektaru.
Další povolení je hned pro několik různých linií kukuřice (6853, 6896, 6902, 6936, 6981), které jsou tolerantní ke glyfosátu. Povolení bylo uděleno CVRV Piešťany a společnost Limagrain Central Europe, která je pobočkou nadnárodní semenářské (kukuřice, slunečnice, řepka) společnosti Limagrain Groupe (LG). Mají povolení osít 1,5 hektaru na různých čtyřech lokalitách (Borovce, Gabčíkovo, Milhostov, Šaľa) a to až do roku 2014.
Posledním povolení je pro dvě linie kukuřice (MON89034xNK603 a NK603xMON810), které mají být odolné proti škůdcům a současně tolerantní k herbicidu glyfosátu. Povolení získal opět CVRV Piešťany a společnost Monsanto pro jedinou plochu (Borovce) na maximální ploše tří hektarů. Toto povolení jim platí až do roku 2014.
Podle informací z CVRV Piešťany je letos v lokalitě Borovce realizovaný jen polní pokus s kukuřicí MON 89034 x NK 603 a řepou H7-1. Vysetí ostatních GM kukuřic, na které se vztahují platná povolení (uvedené výše), není letos plánované. V ostatních lokalitách se polní pokusy údajně také nerealizují. Znamenalo by to, že je letos na Slovensku oseto pouze 100 hektarů komerční úrody (neznámo kde) a maximálně celkem čtyři hektary výzkumné v lokalitě Borovce. Co může být lepšího než mít dostatek informací?
Následují letecké snímky pro jednotlivé lokality. Bližší informace o umístění lokalit naleznete přímo na stránkách Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky u souhlasů k zavádění.
Borovce
Špačince
Sokolce
Gabčíkovo
Milhostov
Vigľaš-Pstruša
Šaľa
Žihárec
Matúškovo
Barbora Divá