Převzato od Puntíčkovaní chrobáci.
Nemůžete žít politický život, nemůžete žít morální život, pokud nejste ochotni otevřít oči a podívat se na svět více draze. Podívejte se na některé nespravedlnosti, které se dějí. Snažte se, abyste si byli vědomi toho, co se děje po celém světě. A pokud jste si vědomi, pak máte povinnost jednat. – Bill Ayers, spoluzakladatel Weather Underground
Rybák černý váží sotva dvě unce. S energetickou rezervou menší než pytlíček M&M a s křídly, která mají rozpětí menší než dvanáct palců, letí tisíce kilometrů, aby našel mokřady, v nichž může mít mláďata. Jak jsou mokřady vysušovány pro požadavky lidí, cesta se každý rok prodlužuje. Každý rok se rybák stává zoufalým, hladoví a ztrácí se, zatímco civilizace nekonečně a horlivě vyhrává.
Lední medvědice by měla vážit 650 liber. Její energetické rezervy jsou určeny pro přežití dlouhých temných devíti měsíců, pro těhotenství v brlohu a pak kojení, když se vzdává svých tenčících se zásob pro potřeby nenasytných úst budoucnosti jejího druhu. Ale v některých oblastech hmotnost medvědic před hibernací již klesla z 650 k 507 librám. [1] Led se odpařuje jako mokřady. Když se probudí, voda přesahuje otvor, a není tam žádný abrahamovský bůh medvědů.
Obří hlemýžď by měl něco vážit, ale co zbylo ke zvážení, jsou jeho pozůstatky. Hlemýžď není považován jen za zaniklý druh, ale je první obětí globálního oteplování. V suchých obdobích hlemýžď hibernuje. Mláďata všech druhů jsou vždy zranitelnější, protože nemají žádné rezervy, z nichž čerpat. V tomto případě “reprodukční úspěch” dospělých byl “úplné selhání.” [2] Jednoduše děti neustále umíraly, a z miliony let žijícího druhu, je dnes hromada pozůstatků.
Jaká je vaše vlastní únosná kapacita pro smutek, vztek, zoufalství? Žijeme uprostřed masového vymírání druhů. Počet je 200 druhů každý den. [3] To je 73 000 ročně. Tato kultura je lhostejná k jejich zániku, cítí se oprávněna zabírat každé jejich poslední místo, a není zde žádný ohlas v nočních zprávách.
Máme zde název pro vyhlazení druhů vlnou tsunami: Holocenní zánik druhů. Tentokrát to ale není asteroid, pouze lidské chování, chování, které jsme mohli zastavit. Výmluvou Adolfa Eichmanna bylo, že mu nikdo neřekl, že koncentrační tábory byly špatné. Všichni jsme viděli fotky tonoucích se ledních medvědů. Jsme tak eticky otupělí, že nám musí být řečeno, že je to špatné?
Jsou zde vyčnívající ohlasy znepokojení, dokonce úzkostné, na situaci na zemi. “Jen nulové emise mohou zabránit oteplování planety.”, ohlásil jeden pár klimatologů. [4] James Lovelock, tvůrce hypotézy Gaia, neomaleně prohlašuje, že globální oteplování prošlo bodem zvratu, uhlíková kompenze je vtip, a “úprava změny životního stylu” je “klamná fantazie.” [5] Je to vše pravdou a samozřejmostí. “Jednoduchý život” by měl začít s jednoduchým pozorováním: spalování fosilních paliv zabijí planetu, pak zastavme jejich spalování.
Ale vyústěním ve vší jasnosti, není populární návrh. V okamžiku, kdy politici nebo environmentální skupiny začnou nabízet řešení, nastává okamžik, kdy přestávají říkat pravdu, nepohodlně nebo jinak. Podívejte se na “řešení globálního oteplování” společnosti Google. První sponzorovaná kampaň [v roce 2010] – Campaign Earth (Kampaň Země) vykřikovala: “Ne zkáze a beznaději! Kdy vás v poslední době motivovaly deprese? Jsme tady s inspirací realistických akčních kroků a skutků úspěchu.” To “realistické” znamená obvyklé výběr spotřeby – látkové nákupní tašky, přenosné hrnky a závádění výživového poradenství – které přesně nebude dělat nic pro narušení trojky – industrializace, kapitalistu a patriarchátu – která stahuje planetu z kůže zaživa. Jak Derrick jinde poukázal, i když by si každý Američan osvojil akci navrhovanou Al Gorem, snížilo by to emise skleníkových plynů o 21 procent. [6] Obdobně, i když byste prostřednictvím jednoduchého života a přísné recyklaci zastavili svůj vlastní americký průměr tří čtvrtin na tunu produkovaného odpadu, váš podíl na průmyslovém odpadu, který je vyprodukován v USA, je stále ještě přibližně dvacet pět tun. To je třicet tři krát tolik odpadu, který byste byli schopni ušetřit tím, že byste odstranili 100 procent vašeho osobního odpadu. [7] Industrialismus sám o sobě je tím, co se musí zastavit. Neexistuje žádná laskavější, zelenější verze, která bude stačit pro to, abychom odešli s živou planetou. Stručně řečeno industrializace je procesem, který si bere celé komunity živých bytostí a promění je do komodit a mrtvých zón. Mohlo by to být prováděno více “efektivně”? Jistě, mohli bychom používat méně fosilních paliv, ale stále to končí u stejně pustých krajin, vod a nebe. Mohli bychom to protáhnou o 20 let, ale planeta by stále umírala. Vystopujte každý průmyslový artefakt zpět k jeho zdroji – což není těžké, protože všechny nesou stopy krve – a naleznete stejnou devastaci: těžbu, holoseče, přehrady, zemědělství. A teď dehtové písky, ničení vrcholů hor, větrné elektrárny (které by bylo lepší nazývat farmami mrtvých ptáků a netopýrů). Žádné množství energie z obnovitelných zdrojů se neobejde bez fosilních paliv nebo změny povahy těžby, což jsou předpoklady pro tento způsob života. Ani fosilní paliva, ani extrahované látky, nikdy nebudou udržitelné: podle definice jednou dojdou. Zavedení látkových tašek do obchodů, dokonce pokud tam budete chodit ve vašich Global Warming žabkách, nezastaví těžbu dehtových písků. Ale protože tyto činy nebudou také narušovat ničí život, jsou považovány za realistické a úspěšné.
Další stránky pro přijmutí opatření obvykle zahrnují: nákup úsporných žárovek, huštění pneumatik, naplnění myček či kratší sprchování. Toto také zahrnuje Global Warming náhrdelníky, a co je důležitější žabky. Lední medvědi pláčou všude úlevou.
První nekomerční stránky [v roce 2010] jsou Union of Concerned Scientists (Unie znepokojených vědců). Jak by se dalo očekávat nejsou to vyzývavé body, ale prohlášení, že: “spalování fosilních paliv (ropa, uhlí, zemní plyn) samotných zaobírá asi 75 procent ročních emisí CO2.” Toto je následovný seznam pěti rozumných kroků. První krok? Ne, nezastavovat spalování fosilních paliv – “Vyrábět lepší auta a SUV.” Nevadí, že automobil sám o sobě je znečisťující, s jeho nároky – pro prostor, pro rychlost, pro palivo – je v naprostém protikladu k potřebám, jak životaschopného lidského společenství, tak živé planety. Stejně jako všichni ostatní, vědci odmítají brát v úvahu průmyslovou civilizaci. Můžeme mít živou planetu a spotřebu, která zabíjí planetu, nemůžeme?
Pravidlo je zde velmi jednoduché. Jak píše Derrick Jensen: “Jakýkoliv systém založený na spotřebě neobnovitelných zdrojů je neudržitelný.” [8] Pro ujasnění, neobnovitelnými chápeme, že nakonec dojdou. Poté, co jste pochopili tuto intelektuální složitost, můžete se přesunout do další úrovně. “Každá kultura, která je založena na neobnovitelném využívání obnovitelných zdrojů, je stejně tak neudržitelná.” Stromy jsou obnovitelné. Ale pokud jsou spotřebovávány rychleji, než mohou růst, lesy se obrátí v pouště. Toto je přesně, co dělá tato kultura při své 10 000leté kampani běhu přes půdu, řeky a lesy, stejně jako kov, uhlí a ropu. Dnes jsou oceány téměř mrtvé a jejich populace planktonu se hroutí, populace, jak živí život v oceánech, tak vytvářejí kyslík pro planetu. Co bude naplňovat naše plíce, když zmizí? Plasty, jimiž je nahradí průmyslová civilizace? V některých částech Pacifiku plasty převažují plankton 48 ku 1. [9] Představte si kdyby byla vaše krev, srdce přeplněna toxickým materiálem – nejen chemickým, ale fyzickým svinstvem – až by ho tam bylo desetkrát více než vás. Jaká metafora je adekvátní pro umírající plankton? Rakovinu? Sufokaci? Ukřižování?
Ale oceány nepotřebují naše metafory. Potřebují akci. Potřebují zastavit ničení a požírání průmyslovou civilizací. Jinými slovy potřebují nás, abychom to zastavili. Což je důvodem, proč se organizovat k odporu.
Reference:
Zdroj: Kniha Deep Green Resistance: Strategy to Save the Planet, str. 21 až 24.