Převzato od Puntíčkovaných chrobáků.
Po přečtení článku „Návrat k čistej prírode? Keď sa aktivisti zbláznia do mýtov“, jsem se rozhodl napsat kritickou odezvu. Nechci rozebírat celý článek, ani kritiku civilizace samotnou, [1] ale rád bych ve zkratce reagoval na specifickou část týkající se života lovců a sběračů.
Z názvu článku by čtenář očekával, že článek bude objektivní. Nicméně jak se ukázalo být, alespoň tvrzení o lovcích a sběračích jsou závádějící a opředena běžnými mýty.
„Mier v lone prírody“
Jean-Jacques Rousseau možná přeháněl ve svých teoriích o lovcích a sběračích, avšak hlavní jeho myšlenky nejsou vzdáleny realitě života lovců a sběračů.
Není pravdou, že by mnohé líbivé teorie a představy o sběračích a lovcích „…spolu s rozvojom archeológie a prehlbujúcim sa poznaním o našej minulosti, dostávali jednu ranu za druhou.“ Spíše naopak. Postupný vývoj archeologie a antropologie především za minulé století až k dnešním dnům, a zejména díky poznání dnešních lovců a sběračů, nám ukázaly, že život lovců a sběračů mimo civilizaci není krutý, ani krátký.
Archeologie a antropologie o lovcích a sběračích, kteří tu byli či stále jsou, nevytváří ideologie, ale poskytují a zprostředkovávají nám poznatky/poznání. Čím více víme o lovcích a sběračích, tím více zjišťujeme, že údajná lidská přirozenost soutěživosti a nenasytnosti, stratifikace společnosti se nevztahuje na lovce a sběrače. Ne ve všech případech lze dohledat stejné poznatky, nicméně hlavní proud antropologie ukazuje, že lovci a sběrači jsou mírumilovnější, rovnostářští a mezi jejich hlavní hodnoty patří sdílení, včetně území, nikoliv vlastnictví. [2]
Nové poznatky o prehistorických lovcích a sběračích naznačují, že tito lidé neválčili. Vraždy, které se odehrály, byly spíše motivovány rodinnými spory nebo cizoložstvím. [3] Také víme z poznání dnešních lovců a sběračů, že vražda člověka je často jako krajní případ motivována udržením rovnostářství ve společenství, pokud jiné formy udržení rovnostářství nefungují. [1] Přesvědčivě tyto vraždy nejsou ani zdaleka tak rozsáhlé a motivovány absurdními věcmi jako jsou masové vraždy, které jsou běžné ve vyspělé technologické civilizované společnosti jako je USA a jiné.
Nemůžeme zdaleka srovnávat násilí, které se objevovalo mezi lovci a sběrači s násilím, které přinesla a představuje civilizace. Stejně tak jako nemůžeme srovnávat sociální uspořádání lovců a sběračů s příšernými hierarchiemi a stratifikací lidské společnosti, které byly započaty zejména přechodem na zemědělství a dále intenzifikovány civilizací, obdobně jako není ani zdaleka srovnatelné ničení životního prostředí, které v podání civilizace představuje takové děsivé věci jako je masové vymírání druhů [4], zatímco co vztah lovců a sběračů k životnímu prostředí běžně charakterizuje rovnováha.
Jak z historie víme i kultury lovců a sběračů se stávaly a stávají obětí civilizovaného násilí, respektive genocid a vykořisťování. 500 let otřesné evropské kolonizace ať v Severní Americe, kde do dnes probíhá holokaust na původních obyvatelích představující více obětí než světové války minulého století, či evropská kolonizace v Jižní Africe nebo Austrálii a mnohých dalších krajin jsou patřičným důkazem povahy civilizace. Civilizace není dominantní kulturou proto, že by si ji většina jiných kultur, které byly zejména lovecko-sběračské, vybraly, ale proto, že stály v cestě při dobývání zdrojů, kolonizaci civilizovanými.
Když čtete o „válečných primitivních kmenech“ či domorodých obyvatelích, kteří mají otroky, nebo o kmenových kulturách s hrubou nerovností mezi muži a ženami, pravděpodobně nečtete o lovcích a sběračích. Je důležité zda je nebo není praktikováno zemědělství či domestikace. Pojmy „primitivní, domorodci“ jsou sami závádějící, a ne vždy líčí lovce a sběrače, přičemž pojímají také kmeny či jiná lidská společenství, která praktikují nějaký druh zemědělství či domestikace.
„Civilizácia, pohroma pre ľudské zdravie“
Život prehistorických lovců a sběračů před příchodem zemědělství byl krutý a krátký?
Předpokládaná průměrná délka prehistorických lovců a sběračů byla kolem 30 let, v kontrastu tomu předpokládaná průměrná délka života raných zemědělských skupin byla okolo 20 let. Archeologie nám tak ukázala, že se nám s příchodem zemědělství zhoršilo zdraví. Pohřebiště v Mounds Dickons, archeologické naleziště v Illinois, které překlenuje posun od prehistorických lovců a sběračů k zemědělství ukazují, že zemědělci tu měli o 50 procent více zubních problémů prokazujících typickou podvýživu, čtyřnásobně vyšší četnost anémie a trpěli zvýšenou degenerací páteře. Toto také svědčí o životě tvrdé fyzické práce ve srovnání se svými lovecko-sběračskými předchůdci na tomto místě. [5] Poznatky také ukazují, že lovci a sběrači ne dobrovolně přijímali zemědělství.
Na základě důkazů, že se průměrná délka života zkrátila se zemědělstvím, antropolog Mark Nathan Cohen, odborník v oblasti populačního růstu a délky života, volal po potřebě revidovat naše běžné pocity, že civilizace představuje pokrok v oblasti lidských potřeb a bytí. [6]
Napříč technologickému pokroku a zdravotnické péči, data ukazují, že lidská dlouhověkost není produktem moderního života, ale místo toho se zdá, že je genetickým znakem společným pro všechny Homo sapiens. Průměrná délka života lovců a sběračů se ukazuje být kolem (nad) 70 let. [7] Myslím, že toto dostatečně také vyvrací teorii, že by výskyt rakoviny u necivilizivaných lidí měl být výjimečný proto, že se dožívali 40 let.
Hlouběji: Ve Velké Británii se odhaduje, že by výskyt rakoviny měl postihovat až polovinu populace do roku 2020, [8] obecně se očekává nárůst rakoviny o 75 procent ve vyspělých zemích a o 90 procent v rozvojových do roku 2030, [9] celkově je pak po celém světě podle WHO očekáván nárůst rakoviny o 57 procent. [10] Taková epidemie rakoviny nebyla zaznamenána u žádných lovců a sběračů.
Je zajímavé vidět, co nám dlouhověkost říká o životě lovců a sběračů v porovnání s „Zatiaľ čo v roku 1810 sa predpokladaná dĺžka života vo väčšine krajín sveta pohybovala pod hranicou 40 rokov, s nástupom priemyslovej revolúcie začala vo všetkých krajinách rýchlo narastať.“ Vidíme, že to nebyla průmyslová civilizace, jež nám zlepšila zdraví. Ironií také je, že výzkumy týkající se průmyslového znečištění ukazují, že až 40 procent lidské populace umírá každý rok v důsledku zamoření životního prostředí. [11] Úmrtnost v důsledku znečištění je pouze špičkou ledovce toho, co ohrožuje, působí zranění a nemoci modernímu člověkovi ve srovnání s lovcemi a sběrači, kteří jen zřídka čelili úmrtnosti ze strany např. zmíněných predátorů nebo počasí.
Další uvedené argumenty týkající se zdraví, již nemluví o sběračích a lovcích. Mluví se o zemědělcích či pastevcích, o nichž je známé, že měli horší zdraví, byli náhlejší k hladovění a byli zatíženi často těžkou fyzickou prací. [5]
Zemědělství a civilizace v mnohém zhoršily naše zdraví, a to nejen na fyzické, ale také psychické a duševní úrovni, neboť lovci a sběrači ve většině případů běžně netrpěli takovými nemocemi, které také difundují naše moderní životy, včetně duševních poruch, depresí a stresu moderního života.
Rousseau by byl přinejmenším spokojen s dnešními poznatky o lovcích a sběračích.
Poznámky:
[1] Viz. Anarcho-primitivismus: Pro kolaps civilizace, http://puntickovanichrobaci.blogspot.cz/2013/04/anarcho-primitivismus-pro-kolaps.html
[2] Our egalitarian Eden, http://www.sciencemag.org/content/344/6186/824.summary, How Hunter-Gatherers Maintained Their Egalitarian Ways, http://www.psychologytoday.com/blog/freedom-learn/201105/how-hunter-gatherers-maintained-their-egalitarian-ways
[3] Primitive human society ‘not driven by war, http://www.bbc.com/news/science-environment-23340252
Lethal Aggression in Mobile Forager Bands and Implications for the Origins of War, http://www.sciencemag.org/content/341/6143/270
[4] UN Environment Programme: 200 Species Extinct Every Day, Unlike Anything Since Dinosaurs Disappeared 65 Million Years Ago, http://www.huffingtonpost.com/2010/08/17/un-environment-programme-_n_684562.html
[5] Jared Diamond, The Worst Mistake in the History of the Human Race, Discover, May 1987, pp. 64–66.
[6] Nathan Cohen, Mark (1991). Health and the Rise of Civilization. Yale University Press.
[7] Longevity Among Hunter-Gatherers: A Cross-Cultural Examination, http://www.anth.ucsb.edu/faculty/gurven/papers/GurvenKaplan2007pdr.pdf
Just How Long Did Grok Live, Really? – Part 2, http://www.marksdailyapple.com/life-expectancy-hunter-gatherer/
[8] Half of UK population ‘will get cancer in lifetime’, http://www.bbc.com/news/health-22796220
[9] Cancer Rates Expected To Increase 75% By 2030, http://www.medicalnewstoday.com/articles/246061.php
[10] WHO: Imminent global cancer ‘disaster’ reflects aging, lifestyle factors, http://edition.cnn.com/2014/02/04/health/who-world-cancer-report/
Cancer ‘tidal wave’ on horizon, warns WHO, http://www.bbc.com/news/health-26014693
[11] Pollution Causes 40 Percent Of Deaths Worldwide, Study Finds, http://www.sciencedaily.com/releases/2007/08/070813162438.htm
F.C.