Murray Bookchin byl americký libertinský socialista, politický a společenský filozof, řečník a spisovatel. Velkou část života se považoval za anarchistu, ale již v roce 1995 se osobně vzdal identifikace s anarchisty. Je průkopníkem ekologického hnutí. Bookchin byl zakladatel sociálně ekologického hnutí uvnitř liberálně socialistického a ekologického myšlení. Byl autor dvou tuctů knih o politice, filozofii, historii a městech stejně jako o ekologii. V pozdních 90. letech minulého století byl rozčarován z politiky anarchistů a založil svou vlastní libertinsko socialistickou ideologii nazvanou “komunalismus”.
Bookchin byl hlasitý obhájce antikapitalismu a decentralizace společnosti. Jeho spisy o libertinském municipalismu, teorii face-to-face, grassroots demokracii měly vliv na zelené hnutí a antikapitalistické otevřené akce, jako je seskupení Reclaim the Streets. Byl kritik biocentrické filozofie, jako je hlubinná ekologie, a biologicky deterministické víry, jakou je sociobiologie.
Život a spisy
Bookchin se narodil v New Yorku ruským židovským přistěhovalcům Nathan Bookchin a Rose (Kaluskaya) Bookchinové a byl naplněn marxistickými ideály již od svého mládí. Připojil se k Mladým Pionýrům, komunistické mládežnické organizaci, již v devíti letech. V pozdních třicátých letech se rozešel se Stalinismem a tíhl k Trockysmu. Postupně byl rozčarovaný z donucování, které viděl v tradičním marxismu-leninismus a stal se anarchistou, pomáhal v padesátých letech založit Libertariánskou ligu v New Yorku. Přes padesátá a šedesátá léta pracoval Bookchin v množství dělnických profesí. V pozdních šedesátých letech začal učit na otevřené univerzitě. To mu nakonec pomohlo k místu na Ramapo státní vysoké škole v Mahwah. Současně v roce 1971 spoluzaložil ústav pro sociální ekologii na vysoké škole Goddard ve Vermontu.
Svou knihu Our Synthetic Environment (Naše syntetické prostředí) publikoval pod pseudonymem “Lewis Herber” o šest měsíců dříve než Rachel Carsonová knihu Tiché jaro. Popisoval široký rozsah environmentálních problémů, ale na rozdíl od Rachel Carsonové vzbudil díky svému politickému radikalismu malou pozornost. Jeho průkopnická esej Ekologie a revoluční myšlenka představila ekologii jako radikální politiku. Jiné eseje razily od šedesátých let inovační myšlenky o ekologických technologiích. Přednášel všude po Spojených státech, pomohl popularizovat představu ekologie jako kontrakultury. Tyto a jiné vlivné eseje ze šedesátých let jsou publikovány v Post-Scarcity Anarchism. V roce 1982 Bookchin vydal Ecology of freedom (Ekologie svobody). Toto dílo mělo hluboký dopad na objevující se ekologické hnutí jak ve Spojených státech, tak v zahraničí. Byl aktivní v protijaderné alianci Clamshell v nové Anglii.
V díle The Rise of Urbanization and the Decline of Citizenship hledal Bookchin demokratické tradice, které ovlivňovaly jeho politickou filozofii a definoval pojetí libertinského municipalismu. Mnohem kratší spis Politika sociální ekologie, napsaný Janet Biehlovou, pak tyto nápady stručně shrnuje. V roce 1999 se Bookchin rozešel s anarchismem a zahrnul své nápady do konceptu komunalismu.
Kromě jeho politických spisů psal především své filozofické myšlenky, které označoval jako dialektický naturalismus. V tomto směru ho velmi ovlivnil Hegel. Jeho pozdější filozofické spisy zdůrazňují humanismus, rozum a osvícenské ideály. Jeho poslední hlavní publikovaná kniha byla The Third Revolution, historie libertariánského hnutí v evropských a amerických revolucích. Na důchod se odstěhoval z Hobokenu do Vermontu a věnoval svůj čas psaní a přednášení po celém světě. Pokračoval s učením do roku 2004. Zemřel na srdeční selhání 30. července 2006 u svého domova v Burlingtonu (Vermont) ve věku 85.
Myšlenky Sociální ekologie
V eseji Co je sociální ekologie? shrnul Bookchin význam sociální ekologie následovně: Sociální ekologie je založená na přesvědčení, že téměř všechny naše současné ekologické problémy pocházejí ze zakořeněných sociálních problémů. Z takového pohledu vyplývá, že tyto ekologické problémy nemohou být pochopeny, natož vyřešeny, bez důkladného chápání naší existující společnosti a iracionality, které to způsobují. Konkrétněji: ekonomický, etnický, kulturní, a genderový konflikt, s mnoha dalšími, je jádrem nejvážnějších ekologických narušení, před kterými dnes stojíme — kromě těch, které jsou způsobovány přírodními pohromami. Bookchin použil jako první termín libertinský municipalismus, který popisuje politický systém, ve kterém libertinské instituce přímých demokratických shromáždění oponují a nahrazují stát.
Některé jeho knihy:
Our Synthetic Environment (1962)
The Limits of the City (1973) ISBN 0-06-091013-5.
Toward an Ecological Society (1980) ISBN 0-919618-98-7.
The Ecology of Freedom: The Emergence and Dissolution of Hierarchy (1982 and 2005) ISBN 1-904859-26-7.
The Modern Crisis (1986) ISBN 0-86571-083-X.
The Rise of Urbanization and the Decline of Citizenship (1987 and 1992) ISBN 978-0871567062
Remaking Society (1990 and 1998) ISBN 0921689020
The Philosophy of Social Ecology: Essays on Dialectical Naturalism (1990 and 1996) Montreal: Black Rose Books ISBN 978-1551640198
The Third Revolution. Popular Movements in the Revolutionary Era (1996–2003) London and New York: Continuum. ISBN 0-304-33594-0. (4 Volumes)
The Politics of Social Ecology: Libertarian Municipalism (1997, by Janet Biehl) Montreal: Black Rose Books. ISBN 1-55164-100-3.
Social Ecology and Communalism, with Eirik Eiglad, AK Press, 2007
Některé jeho texty dostupné v českém jazyce:
Co je sociální ekologie?
Sociální anarchismus
Minulý a současný anarchismus
Historie, civilizace a pokrok. Nástin kritiky moderního relativismu
Populační mýtus
Sociální ekologie a dialektické myšlení
GreenAction