Překlad textu ze ročenky britských Earth First! Do or Die číslo 9. (rok 2001). Věnuje se celosvětové kampani sabotáží GM polí, které svého času efektivně zabrzdily rozvoj biotechnologického průmyslu.
Sabotáže neznají hranic
Loni jsme mohli spatřit globální expanzi odporu proti genetickým technologiím. Stíny v měsíčním svitu zašlapaly po celém světě pokusnou GM úrodu do země. Rýče, násady, kosy, srpy a oheň se postaraly o sklizeň. Dveře laboratoří byly rozštípány. Dorty byly namířeny na arogantní tváře mocných. Všechny akce a setkání biotechnologického průmyslu narazily na obtíže…
Od vydání minulého čísla Do or Die publikovaného v srpnu 1999, proběhly anti-biotechnologické akce v Americe, Británii, Kanadě, Francii, Holandsku, Irsku, Belgii, Indii, Austrálii, Řecku, Ekvádoru, Brazílii, Německu, Itálii, Chorvatsku, Bangladéši a na Filipínách. Mnoho akcí proběhlo také v dalších zemích, o kterých jsme se nedozvěděli. Především se to může týkat Třetího/většiny světa. V mnoha zemích je ničení nástrojů GM technokratů novinkou. V jiných zemích, kde je odpor ke genetickému inženýrství více zajetý, se rozvinuly taktiky, upevnily se skupiny a akce jsou čím dál odvážnější.
Náš úspěch – především v Británii – je značný, ale neměli bychom podléhat zdání blížícího se vítězství. Alespoň co se týče genetického inženýrství, odpor není stejně nadnárodní jako kapitál. Korporace a státní útvary do GM úrody vkládají stále více peněz a času. Akce rozvoj tohoto průmyslu zpomalují, ale stále v celkovém závodě prohrávají.
To by nás nemělo odradit. Za možná rizika stojí i „pouhé“ zpoždění masivního sociálního rozvratu a biologického znečištění. Kampaně jednak „zapalují svíčku v hlubokých temnotách“, ale mají i další efekty. Skupiny po celém světě se propojují, trénují a učí od sebe navzájem. Naděje na svobodnou a ekologickou budoucnost leží v těchto zárodečných hnutích, která za své nepřátele považují stroje a jejich pány a stojí na straně Země i všech, kteří ji milují. Odpor proti genetickému inženýrství po světě vyvolal nárůst revolučních (ekologických) skupin. Elity možná navrhly zbraň, která se otočí proti jim samotným.
Tento článek shrnuje akce z této anti-technologické války za uplynulý rok. Nenabízí politické, ekologické nebo akčně-strategické pozadí ke genetickému inženýrství. Pokud jsi v tomto boji nováček, přečti si článek „Válka Nových Ludditů“ v minulém čísle Do or Die, kde najdeš také doporučení na další četbu.
Hurikán sabotáží zasahuje GM úrodu
Během minulého roku zažily USA nejdramatičtější nárůst anti-GM sabotáží. K tomu však vedla poměrně dlouhá cesta. První světovou venkovní testovací genetickou úrodou byly jahody na Kalifornské univerzitě v roce 1987. Noc poté, kdy byly plodiny přesazeny, přelezli earthfirsteři ploty, vyhnuli se ostraze a uspěli ve vytrhání všech dvou tisíc rostlin. (1) V roce 1989 zničili američtí earthfirsteři testovacích míst ještě více, ale jakmile se 80. léta překlenula na 90. sabotáže v USA ustaly.
Dvanáct let od první akce se desetiletí klidu překlenulo v dramatický konec. Dvacátého sedmého července 1999 odstartovaly akce na pozemcích Kalifornské univerzity Tentokrát však měly mnohem větší měřítko. Tuto noc zničila skupina, která se nazvala „Kalifornští pěstitelé“, 14 řádků GM kukuřice. Následující noc byl jinde v Kalifornii zničen jeden akr (cca 4050 m2) GM kukuřice. O měsíc později se odpor rozšířil na východní pobřeží, kde bylo zničeno ještě více experimentální GM kukuřice, tentokrát na Univerzitě v Maine. Za týden následoval Vermont jen dva dny po Minnesotě. O dva týdny později bylo zničeno 50 řádků GM kukuřice v podniku Pioneer a kampaň se o stupínek posunula ničením firemních vozidel.
Po pouhých dvou měsících kampaně proběhlo dvanáct úspěšných sabotáží, stupňovala se až do bodu, při kterém během jedné akce mohli sabotéři zničit 50 řádků transgenní kukuřice, akr slunečnice tolerantní k herbicidům, sto melounů a nepozorováni zničili zavlažovací zařízení a skleníky.
Minulý rok bylo zaznamenáno ještě více zničených experimentálních ploch, od cukrové řepy po GM stromy. Zatímco pokračovalo přímé ničení testovacích míst, akce eskalovaly na úroveň, jaké bylo v Evropě již dosaženo. Třetí měsíc kampaně byla zavalena všechna okna na jedné straně kanceláří jedné GM společnosti.
Pátý měsíc oznámilo komuniké, že tři hodiny před začátkem nového „biotechnologického století“ se Earth Liberation Front (ELF) vlámali do kanceláře GM výzkumného centra Michigan University, polili místo benzínem a založili oheň. Škoda činila 400 000 dolarů. Zničená práce byla částečně sponzorovaná Monsantem, kterému bylo určeno komuniké hlásící akci jako první americký oheň v solidaritě s kampaní „Zpopelňete Monsanto“. Státní reakce byla rychlá a měsíc po akci provedlo patnáct agentů FBI se zbraněmi v 8:00 hodin ráno zátah na Craiga Rosebraugha, který fungoval jako tiskový mluvčí ELF. Další agenti současně provedli zátah v kanceláři portlandského Liberation Collectivu. Ačkoliv byly zmíněné zátahy zřejmě spuštěny na základě těchto žhářských akcí, byly spojeny s vyšetřováním předchozích případů ELF Velkou porotou.
Jak plynul rok, přibývalo denních akcí, stejně jako jejich nočních protějšků. V březnu byla silnice do ústředního sídla společnosti Cargill zabarikádována dvě míle dlouhou dopravní kolonou. Blokáda byla původně provedena normální „kriminální“ skupinou earthfirsterů a anarchistů, ale byli později doplněni hlučným karnevalem místních obyvatel, vědců a farmářů. Když policie uvolnila barikádu, různorodá skupina na hodiny zpomalila dopravu okolo sídla společnosti. Před baštou korporátního agrobusinessu lidé společným hlasem skandovali: „Spalte budovy, vytrhejte plodiny, tady končí výzkum!“
Ve stejném měsíci proběhla „Bio-Devastace 2000“ – série akcí zaměřených na největší americké setkání GM vědců a obchodníků v Bostonu. Dva a půl tisíce lidí se zúčastnilo protikorporátního a protiGM karnevalu. Třicet galonů (113 litrů) GM sóji bylo vysypáno k zahrazení vstupu do konferenčního centra. Aktivisté infiltrovali akci a způsobili chaos na setkáních, přerušili proslovy a na anonymní byrokraty naházeli dorty. Jedna žena rovněž proklouzla do speciálního konferenčního kyvadlového autobusu a promluvila k nedobrovolnému publiku delegátů. Před konferenčním centrem policie zmatkovala a trénovala se na nadcházející setkání WTO v Seattlu. Okna obchodů na hlavních ulicích byla zakryta desky a policisté hlídkovali v ulicích.
Další konferenci hostil Minneapolis, kde se v červenci setkala Mezinárodní společnost pro zvířecí genetiku (ISAG – International Society for Animal Genetics). „Vznášela se nad námi policejní helikoptéra. Nejméně třicet lidí bylo zatčeno. Tři hodiny předtím sto nemaskovaných lidí prolomilo policejní linie, které nás měly uzavřít v ulici. Přední řady užívající překližkové cedule/štíty a plastový transparent k rozptýlení slzného plynu a pepřového spreje prolomila linie a my unikli z jejich pasti k tomu, abychom převzali celou ulici v centru města, kde jsme byly později rozděleni a jedna skupina byla obklopena. Minulou noc jsme měli dvouhodinové školení a diskuse, kterých se účastnilo 300 lidí, kteří poté v noci spolu demonstrovali. Naše účast byla hojná a proběhla bez jediného zatčení. Policista byl sesazen z koně. Dnes byl náš čas na převzetí ulic, skandovali jsme: „Získej zpět ulice, získej zpět geny“ a „I-S-A-G, serem na vaše biotechnologie“. (2)
Několik měsíců předtím se stát v Bostonu připravil, zatímco rebelové neměli možnost odpor v ulicích trénovat. Jakmile konference ISAG započala, policie začala používat hrubou sílu. Po demonstrantech stříleli různé druhy gumových projektilů, používali pepřový sprej a obušky a přesto nebyli schopni ulice vyčistit. Tu noc vyzbrojení policisté zaútočili na aktivistický dům a pokusili se obvinit některé jeho obyvatele z prodeje drog. Tato represe nezlomila odhodlání rebelů.
GM sabotáže vyhasly na konci 80. let kvůli tehdejším událostem v EF! Šířící se státní represe vyvrcholila bombovým útokem FBI na earthfirstery v Kalifornii a zatčením earthfirsterů SWAT týmem za pokus shodit elektrické vedení v poušti Arizony. Dave Foreman, spoluzakladatel EF! a editor sabotážní příručky Ecodefence, se vzbudil v posteli hledíce na hlaveň policejní zbraně.
Lidé se pochopitelně začali obávat. Rozkol v EF! částečně zhoršený represí vedl na zdánlivě více „revoluční“ stezku, ale takovou, která byla spojena spíše s občanskou neposlušností než se sabotáží. Rovněž obrana divočiny zaznamenala menší počet ekotáží a kampaň proti GM, která byla její novou bojovou linií, jednoduše skončila.
V devadesátých letech se americké hnutí pokoušelo urovnat nedořešené rozpory. Opětovný vznik odporu proti GM znamenal sblížení masových pouličních akcí zacílených na sociální změny a sabotáže ve jménu etiky divočiny. To celé hnutí postavilo na nohy. Nicméně doufejme, že tento nárůst aktivity nepovede k podobnému útoku, kterému hnutí čelilo před deseti lety. Nicméně hnutí je nyní podstatně lépe připravené. Jeden ze zatčených po zátahu ISAGu, uvedl v prohlášení pro městskou radu:
„Budeme pokračovat bez ohledu na to kolikrát nás kopnete do obličeje nebo postříkáte pepřovým sprejem. Budeme pokračovat navzdory vašim ranám obušky nebo vaší střelbě gumovými projektily, protože co nás nezabije, to nás posílí.“ (3)
Do října 2000 proběhlo v Americe 40 sabotáží proti GM. Navzdory stálé pozornosti Velkých porot(, které pod hrozbou vězení nutí aktivisty ke svědectvím) a policie jsou naši přátelé stále nepolapeni.
Pro více informací kontaktujte Bioengineering Action Network (BAN), kteří jsou nejlepším mezinárodním kontaktem. Mají zde stejnou funkci jako Genetic Engineering Network v Británii, přesto jsou mnohem otevřeněji radikální, militantní a divocí.
Ekologické holoseče v Kanadě
Vzrůstající efektivita sabotáží genetické technologie ve Spojených státech brzy inspirovala podobné akce za hranicemi. V Kanadě je lesnictví mnohem důležitějším sektorem než zemědělství a to platí i pro GM plodiny. Většina odporu proti GM se proto soustředí na stromy. Dne 28. října 1999 bylo v Britské Kolumbii pokáceno 400 GM stromů patřících Westford Corporation, čímž bylo zničeno pět let biotechnologického výzkumu. Dave Gould, vrchní finanční úředník, sdělil do Vancouver Sun den po sabotáži: „Tento vandalský čin posunul práci lidí o několik let zpět. Lze to popsat podobně, jako kdyby jste pracovali na knize a zjistili jste, že vás hard-disk je zničen. Je to stejná prázdnota, ale co můžete dělat? Nic. Něco je zaznamenáno na papíře, ale většina je přímo v tom stromu, který je nyní pokácen v půli. Je to zničeno.“
Tři dny poté následoval útok na 1000 cedrů, douglasek a další druhy vždyzelených stromů na dalším výzkumném místě v Britské Kolumbii. Podle komuniké mluvčího Gerrarda Winstanleye bylo cílem akce společnost zastavit:
„Westford nahrazuje pralesy mírného pásma geneticky zmrzačeným frankensteinovskými lesy. Lesnický GM výzkum se znepokojivě šíří po světě, Kanada a zejména Britská Kolumbie není výjimkou. Britská Kolumbie nechvalně proslula rychlou likvidací svých posledních zbývajících prastarých přírodních lesů. Smrtící těžařský průmysl zjistil, že nemůže těžit donekonečna a je znepokojen. Průmyslový kapitalismus opravuje rychle své lži pomocí hrůz biotechnologie. Je jasné, že všichni obránci lesů nyní musí nejen zastavovat holoseče posledních částí starých pralesů, ale musí také zastavit genetický průmysl.“
Tato akce byla následovaná v polovině listopadu další destrukcí několika set GM ovocných stromů na dalším výzkumném místě v Britské Kolumbii.
Zjevný odpor vypuknul na konci ledna, když vyjednávání za světový „protokol biologické bezpečnosti“ dovedl delegáty světových národních států do Montrealu. Předchozí kolo vyjednávání zkolabovalo po zdlouhavém diplomatickém konfliktu mezi vládami Západu na jedné straně a vládami globálního Jihu na straně druhé. Průbeh jednání odhalil důležitý fakt: západní korporátní elity kontrolují biologické „zdroje“, ale nemají zájem investovat do ochrany před riziky GM. Hlavní role vyjednávání je podle předsedy africké skupiny delegátů z předchozího kola umožnit západním elitám, aby „podvedli své vlastní občany“. (4) Ne každý byl podveden. Tisíc lidí připochodovalo ke konferenčnímu centru, zatímco tisková konference uvnitř byla narušena, když byl předseda Koalice světového průmyslu (Global Industry Coalition) atakován dortem. Když vrhač dortu prchal, zazněl výkřik „gloglo“, což je ochranná známka a bojový výkřik Les Entartistes (Vrhači dortů) quebecké skupiny, která cílí na federální politiky a vůdce businessu.
Solidární demonstrace s kanadským protestem proběhla současně před Canada House na Trafalgarském náměstí v Londýně. Transparenty s nápisy jako „Genový diktátoři – Svět vás sleduje“ byly spuštěny ze střechy a „transgenní“ kráva vtrhla do budovy.
Další velká událost cyklu GM konferencí byla březnová Bio 2000 v Bostonu, do té doby největší shromáždění biotechnologického průmyslu. Kanadští aktivisté zaslali bratrské pozdravy skupinám vzdorujícím Bio 2000 v Americe tím, že načasovali jejich holoseče stovek GM stromů na termín konference. Podle komuniké: „Pokáceli jsme, pořezali jsme a odvětvili jsme mladé stromky a větší stromy (velikost 8 – 25 stop, tedy 2,5 – 8 m) amerických topolů a jehličnanů jsme dokola odkornili. Když se ukázala policie, ustoupili jsme jako stíny pod rouškou noci, ještě před dokončením práce… Někoho by mohlo zajímat, proč sekce ministerstva „pro vylepšování stromů“ chce zkoušet „vylepšovat“ stromy. Ony již jsou dokonalé. Možná nejsou dokonalými výrobky pro průmysl, ale pro jejich symbiotický vztah v přírodě ano. Nemohli bychom nikdy pochopit křehkou a okamžitou krásu jakou stromy představují a jaké vztahy mají s flórou a faunou okolo. Podle vládních čísel je téměř 10 % nově pěstovaných stromů v Kanadě z GM semen.“
Noční a denní odvaha v Británii
Likvidace GM testovacích ploch probíhá v Británii od roku 1997. V roce 1999 bylo zničeno přes 40 takových ploch – to je více než polovina z celkového počtu. Také letos je odpor proti GM v Británii nejefektivnější ze všech západních zemí. Průmysl GM potravin významně brzdí řada faktorů: nedůvěra vědců především okolo potravinových témat, mediální hysterie s pojená se zdravotními riziky, grassroots kampaň a vysoce efektivní sabotáže.
Po letech neúspěšných propagandistických kampaní se průmyslu stále nepovedlo prosadit komerční pěstování GM plodin. V uplynulých dvanácti měsících poprvé proběhly také „pokusy farmového rozsahu“ na velmi velkých plochách – někdy až 50 akrů (téměř 25 ha). Není jisté, zda důvody těchto pokusů jsou vědecké, nebo politické. Je možné, že korporace chtějí zavést GM na venkov. Pokud lidé přijmou „experimenty“ farmového rozsahu, pak není daleko k tomu přijmout GM do zemědělství. Ačkoliv slovy Farmers Weekly: „Snaha o zavedení GM úrody na britské farmy se ocitá tváří v tvář intenzivní opozici“. (15/9/00)
Myšlenka na posunoututí aktivit od útoků na malé políčka k ničení celých velkých polí byla mírně řečeno skličující. Zvětšující plocha cílů vyžaduje rostoucí počet sabotérů. Až do tohoto roku byly skryté noční akce prováděny týmy menšími než tucet lidí. Nyní bylo mnoho akcí organizováno desítkami zapojených lidí. Transportovat během noci takový počet lidí, dokonale zničit celé pole úrody a opustit území nezpozorován bylo dost náročné. Dosud však bylo jen velmi málo lidí zatčeno a nikdo nebyl uvězněn – přitom se v době vzniku tohoto článku podařilo sabotáží zničit pět z dvanácti řepkových a čtyři z dvanácti kukuřičných polí.
Po prvních třech těchto akcích Chris Pollock, ředitel UK Scientific Steering Committee on Farm Scale Evaluations (vědecká komise hodnotící pokusy farmového rozsahu) řekl, že opakované útoky ohrožují celý projekt. Pro BBC sdělil: „Obáváme se, že počet polí je nízký, a že jakékoliv jejich poškození, které by omezilo možnost sbírat data, bude mít vliv na celkové množství informací“. Také řekl, že vědci potřebují 60–75 míst během tří let k ověření, zda mají GM nějaký environmentální dopad. Na jaře tohoto roku bylo zasazeno pouze 48 pokusů farmového rozsahu – tedy poměrně málo ke splnění vládního cíle. Osm farmářů změnilo své přesvědčení a pod tlakem aktivistů sami pokusy vytrhali. Pokračování programu, který započal s pouze dvěmi třetinami zamýšleného počtu míst a má nyní téměř čtvrtinu míst zničenou je výsměchem. Více než kdykoliv dříve to vypadá, že nyní jako by průmysl vařil z vody. Voda je čím dál rozpálenější…
Navzdory dramatu spojeném s ničením pokusů farmového rozsahu, každonoční práce na narušování vědeckého programu pokračovala. Po celé zemi se lidé plížili při nočním vytrhávání, vykopávání a vysekávání úrody. Do září bylo zničeno 16 polí řepky, tři pole cukrové řepy a jediné pole GM pšenice v zemi.
Na podzim se vysévají nové zimní GM pokusy. Prevence je lepší než léčba. S tímto předsevzetím eskalovala kampaň v srpnu s Británií v čele –farmáři hostující GM pokusy se dočkali ničení vybavení farem. Aktivisté měli pocit, že by farmáři připravující zasít GM plodiny měli v čase žní dostat zásadní zpráva. Mluvčí Národní farmářské unie (National Farmers Union) ve věci biotechnologií měl své stroje (včetně kombajnu „Dominator“) posprejované a sabotované. O několik dní později byla nevítaná návštěva také u dalších farmářů hostících GM experimenty a jejich zemědělské stroje byly sabotovány. Akce popsaná ve Farmers Weekly byla (podle kolujícího emailového komuniké) cílena k zastrašení farmářů od „spolupachatelství s korporacemi“. Vzhledem k tomu, že vládní a výzkumné společnosti, již jen obtížně hledají místa na pokusy, má tato taktika velkou naději na úspěch. Uvidíme.
Ačkoliv většina „dekontaminací“ proběhla skrytě v noci, pokračovaly také otevřené sabotáže. Při jedné akci na jihozápadě v Nether Compton vedli tři „ženci-smrťáci“ sto lidí na místo GM farmového pokusu. Dav na likvidaci úrody pracoval 40 minut, dokud nedorazili policisté a nezatkli sedm lidí. Report od organizátorů uváděl: „Mnoho nadšených lidí, kteří byli povzbuzeni jejich první zkušeností s přímou akcí, chtělo vědět, kdy bude další „piknik“.“ Podobná událost ve Skotsku na farmovém pokusu v Daviotu byla strhující. Dne 15. srpna dorazilo sto lidí, kteří se vrhli do práce a vedlo to k zatčení pouhých šesti lidí.
Tyto masové sabotáže umožňují účastnit se otevřené akce lidem, kteří ještě nejsou součástí afinitních skupin. Způsob vedení boje vytváří způsob organizace, růstu a kolapsu skupin odporu. Vzrůstající skrytost většiny radikálně ekologického hnutí během posledních několika let tvoří tyto snadno přístupné akce nepostradatelnými.
Tento rok bylo za sabotáže GM pokusů zatčeno více než třicet lidí, většina z nich byla zcela nebo částečně osvobozena. Pokud měl někdo smůlu, skončil s menší pokutou nebo krátkým trestem vězení. Nicméně stát si skutečně nepřál zabásnout aktivisty proti GM a měl v akcích proti nim svázané ruce – sabotáže mají velkou veřejnou podporu. Podobná situace převládala během dálničních protestů v 90. letech. Opět jsme zjistili, že po dobrém plánu, maskování a skupinové soudržnosti je nejlepší ochranou veřejné uznání. Každý uvězněný aktivista přiváděl zástup nových sabotérů a dále oslaboval ideologické panství role zákona. Nicméně pokud bude tato bitva pokračovat, je možné že se v budoucnu ukáže, že aktivisté tráví více času za katrem než by bylo zdrávo. Je nezbytné, aby naše hnutí podporovalo své vězně. Mnoho vězňů z akcí z 18. června (Karneval proti kapitalismu), 30. listopadu (WTO Seattle) a 1. květena (MayDay v Londýně) se nedostalo tolik podpory, kolik by zasluhovali. Podobná chyba by se neměla opakovat pokud budeme mít nové vězně z akcí proti GM. Pamatuj: piš vězňům, nikoliv svému senátorovi!
V Británii, stejně jako všude, je genetické technologii reálně bráněno pouze v oblasti plodin. Genetické experimenty na lidech a zvířatech jsou ponechány bez povšimnutí. Zdravotnicko-průmyslový komplex unikl hněvu díky své téměř posvátné pozici v naší společnosti. Tváří v tvář lidské genetice (nebo „eugenice“ jak bývá nazývána) budou aktivisté muset čelit zakořeněné ideologii o životě, smrti, imperialismu, zdraví a invaliditě. Minulou zimu proběhla během výroční konference nechvalně známého Galtonova Institutu (Galton Institut) jedna z prvních britských demonstrací proti genetickému inženýrství lidí. Francis Galton byl jedním z hlavních ideologických inspirací nacistického pokusu „vyčistit národ“ a vynutil sterilizaci postižených ve Skandinávii.
V květnu se spojili EF! A Síť přímé akce postižených lidí (Disabled People’s Direct Action Network) na demonstraci před multimilionářským (v librách) Mezinárodním centrem pro život (International Centre for Life) v Newcastlu. Protestní pochod a pouliční divadlo se časově shodovalo s otevřením návštěvního centra „LIFE Interactive World“. Televizní komentátorka Carol Vorderman byla konfrontována pochodem aktivistů v uniformách Gestapa podtrhující spojení mezi nacistickým stylem eugeniky a genetickým inženýrstvím lidí.
Letos v odporu proti GM v Británii proběhly tři zásadní posuny. Zaprvé, noční zahradničení se z aktivity vyžadující pouze několik málo aktivistů změnilo na koordinované akce prováděné desítkami lidí. Zadruhé, sabotáže se posunuly od zaměření na samotné korporátní experimenty k soukromému vlastnictví a strojům zemědělců, kteří poskytli místo na „své“ půdě. Zatřetí se zrodila, zatím pouze minoritní, kampaň proti genetickému inženýrství lidí.
Průzkum publikovaný v článku nazvaným „Hněv rostlin může vykořenit experty“ (Times Higher Educational Supplement 20/10/00) uvádí, že jeden ze čtyř vedoucích GM vědců zvažoval opuštění Británie. Ze 124 dotazovaných vědců jich 24 tvrdí, že situace byla tak špatná, že se stěhovali za hranice. Článek dále uvedl, že :
„Neoblíbenost GM technologií způsobila, že 38 % vědců, kteří technologii používají radí mladým vědcům zabývajích se GM rostlinami opustit zemi… Kampaň proti GM omezila rozsah možných experimentů, což vedlo ke stahování projektů, ke škrtům financování komerčních organizací a odmítání spolupráce ze strany farmářů, kteří mají strach z útoku na jejich pole.“
Jeden průmyslový mluvčí řekl, že kampaň odrazovala některé firmy investovat v Británii do GM, například způsobila uzavření plánovaného výzkumného centra v Cambridge. Článek potvrdil, že strategie přímého zasahování do výzkumu a následného budování „klimatu nedůvěry a opozice“ skutečně funguje. Odliv mozků se zrychluje spolu s odchodem GM technologií z Británie. Jeden respondent řekl: „stále více důležitých lidí odjíždí do zahraničí a nemusí se již vrátit zpět.“
Naštěstí článek končil výborným tipem pro aktivisty a pravděpodobně přesnou předpovědí od profesora botaniky z Leicester University: „Doposud se nás lobby proti GM nepokusila zastavit v používání transgenní technologie v základním výzkumu. Ale lze předvídat den, kdy se aktivisté stanou v jejich současných akcích tak úspěšní, že se jim to podaří.“
Následující rok bude rozhodující jak pro genetickou technologii, tak pro její opozici. Bude GM povolena pěstovat v Británii komerčně tak, jako ve dvanácti jiných zemích? Způsobí eskalace odporu rozpor mezi liberály a radikály, „diskreditující kampaň v hlavách správně smýšlejících lidí“? Bude pokračovat odliv mozků GM technologií? Cokoliv se stane, boj okolo GM napomáhá tomu, že se lidé zajímají o tyto technologie a inspiruje k zapojení do radikálně ekologického odporu. Boj si v hnutí vynucuje rychlé osvojování znalostí, což může být jedině ku prospěchu.
Noční nájezdy budou pokračovat. Ničení za denního světla nebude ustávat. GM technologie se nemá kam schovat.
Bláznivý pochod v Ženevě
„Očekávaná bojová demonstrace včera (25. květen 2000) ukončila první den světové biotechnologické expozice v Ženevě. Mezi kamarády bylo mnoho raněných, dva zatčení a obvinění z rozbití prosklených oken banky.
Mnoho tisíc demonstrantů se shromáždilo v 9.00 ráno před Ženevským nádražím při tom, co média popisovala jako italský Seattle. Byli zde lidé z celé Itálie a kamarádi ze Švýcarska, Francie a Německa. Více než 400 grassroots skupin podpořilo tuto demonstraci: byli zde anarchisté z Milána, Ženevy a Říma, sociální centra z celé Itálie, skupiny ze „zelené galaxie“ a mnoho dalších lidí. Také dvě politické strany – Zelení a Znovazaložená komunistická strana – se připojily k demonstraci. (Znepokojeni přímou akcí se Greenpeace a Přátelé země stáhli.)
V 10.30 začala demonstrace. Navzdory tomu, že byl pracovní den, nás bylo 10 000. Demoška byla vedena tisícovkou „bílých overalů“ akčně vybavených účastníků s plynovými maskami, štíty a ochrannými vycpávkami na celém těle – ale žádné zbraně, hole, kameny nebo lahve… Za nimi byly anarchisté a pak zbytek lidí. Zelení a komunisté uzavírali demonstraci.
Bez zbytečné ztráty času jsme pochodovali přímo z nádraží na expozici chráněnou 3000 těžkooděnci. Konfrontace začala téměř okamžitě jakmile jsme dorazili. Chtěli jsme vejít dovnitř a oni nás naopak chtěli udržet venku, zatímco manageři a technokrati uvnitř rozhodovali o naší budoucnosti. První policejní útok začal, když bílé overaly postoupili téměř ke vstupní bráně – bylo to divoké a koordinace byla prováděna extrémně obtížně helikoptérou vznášející se 10 metrů nad našimi hlavami. Přesto ochrana bílých overalů byla natolik dobrá, aby odolala útoku a tlačila policii směrem k bráně.
Následovala půl hodina napětí, poté přišel další policejní útok. Ten bylo extrémně obtížné krotit, protože útočili na dvou stranách (z čela a zprava) a druhá strana nebyla chráněna vycpávkami chráněnými aktivisty v bílých overalech, takže lidé vzdorovali pouze holýma rukama. Naši kamarádi byli zraněni, nejméně čtyři – jeden se zlomenou nohou od gumového projektilu byl přepraven do nemocnice. Přesto byl druhý útok odražen a expozice byla obležena. Více než pět tisíc lidí pod velmi horkým sluncem křičelo a blokovalo vstup. Nikdo již nemohl vejít nebo odejít, ani policisté, kteří ustoupili za zavřenou bránu. Velké náměstí přímo před expozicí bylo kompletně naše.
Nakonec to vzdali a konference byla na zbytek dne uzavřena. Demonstrující poté odešli slavit do nedalekého akčního kempu. Následující den proběhla kontrakonference mimo jiné s mluvčími Svazu farmářů Karnataka (KRRS).
(Převzato z emailového reportu akce od Ya Basta! Itálie)
Opět se ukázalo, že naše akce mohou efektivně narušit setkání světových managerů. Hlavním cílem ženevské konference bylo sjednotit biotechnologický průmysl a nastartovat protiútok – propagandu na podporu GM. Jejich plány selhaly. Ze strachu se polovina pozvaných biotechnologických společností ani nedostavilo. Namísto vlastního sjednocení, sjednotili opozici. Politická atmosféra okolo ženevských dnů vedla mnoho italských městských rad deklarovat jejich teritorium jako GM free zóny. Vláda byla donucena ustoupit od neskrývané podpory GM a tisíce lidí byly inspirovány úspěchy odporu. Byla to cenná lekce, ale některé otázky zůstávají nezodpovězené.
V mnoha směrech byla Ženeva inspirována Seattlem, přinášejíce mnoho jeho rozporů. Až příště nastane tato situace v tomto boji, rozštěpí praktické a ideologické neshody okolo taktiky a cílů současnou křehkou jednotu? Role bílých overalů byla popsána italskými přáteli spíše jako občanská neposlušnost než konflikt. Jsou spíše jako Kiwi Anti-Apartheid demonstranti popsaní v minulém čísle Do or Die než jako autonomní black block. I když ve skutečnosti část davu zničila bankovní okna, různé skupiny – některé rovněž mezi bílými overaly – odsuzují škody. Posunou se bílé overaly od aktivního odporu k proaktivnímu útoku? Jak mohou anarchisté pochodovat se statisty stran ať už levicovými nebo zelenými? Vyvine se tento masivní odpor do podoby trvalého útoku na italský biotechnologický průmysl? Itálie, stejně jako ostatní jihoevropské země, zaostává za zbytkem industriálního světa v experimentech GM. Jakmile narostou, obrátí se neskrývaná opozice také ke skrytým destrukcím? Doufejme, že potěšení ničit úrodu brzo zasáhne vznětlivé Italy.
Bangladéšané páchají narozeninový úder
Sedmdesátá léta zaznamenala masivní tlak světových elit na oplocení, industrializaci a chemizaci zemědělství v Třetím/většině světa. Tento proces kontaminace a sociálního vyloučení byl nazván „zelená revoluce“. Bylo to vedeno průkopníkem – filipínským Mezinárodním institutem pro výzkum rýže (IRRI – International Rice Research Institute), který letos 4. dubna oslavil své čtyřicáté výročí. Jinak moc důvodů k oslavám nebylo.
Stovky filipínských rolníků pěstujících rýži obklopilo IRRI křičíce „IRRI pryč“ a Ne GMO“. Vystrašení IRRI byli donuceni přesunout ceremonii do přísně střeženého presidentského paláce, který byl brzy také obklopen demonstranty. Mluvčí během akce řekli, že zelená revoluce vehementně propagovaná IRRI prosazovala agendu Spojených států protipovstalecké a korporátní dominance domácího zemědělství zatímco způsobila velké ztráty v biologické rozmanitosti rýže po celé Asii.
Kampaň proti GM na Filipínách eskalovala a skupiny rolníků tvrdí, že brzy může být proti novým genetickým experimentům IRRI použita sabotáž. Na akci byli zástupci rolníků z Bangladéše, Thajska, Malajsie a Japonska. Pozdravy přivítali zprávy, že 3000 Bangladéšanů pochodovalo v Dacca a dalších městech na podporu filipínského hnutí uzavřít IRRI. Podobně jako obyvatelé Filipín ztratili obyvatelé Bangladéše téměř všechny své tradiční variety rýže.
Tato akce byla organizována společně Rolnickým hnutím Filipín (Peasant Movement of the Philippines), Pesticide Action Network (Filipíny) a Nayakrishi novým zemědělským hnutím Bangladéše.
Francouzi v oblečku
S léty se Confederation Paysanne stále radikálněji ohrazovala proti GM. (5) Ničení úrody pokračovalo s masivní podporou veřejnosti. V dubnu a červnu 2000 proběhly dvě rozdílné akce, které byly během roku reflektovány.
Nově pěstovaný GM test řepky ve výzkumném centru CETIOM v Ariege byl napaden 3. dubna. Centrum započalo experiment znovu – krok, kterého později litovali. O dva týdny později, se místní zelení a členové Confederation Paysanne shromáždili na místě pokusu. 350 lidí vyzbrojených kosami zničilo úrodu, rukama sklidili špatnou úrodu v rytmech francouzských lidových folkových muzikantů.
Mnoho ze stovek lidí bylo oblečeno v šatech na památku „Mladých dam“ z roku 1827. Když stát uzavřel horský les okolo Ariege v časném devatenáctém století, místní muži odpověděli přestrojením do bílých triček, červených podvazků, začerněných obličejů a paruk z ovčí kůže. „Mladé dámy“ z Aiege poté založili kampaň obtěžování a sabotáží proti státu. O téměř dvě století později se venkované z Ariege opět navlékli oblek „Mladých dam“, aby ukázali, že venkované budou vždy bránit svou autonomii proti oplocování – tentokrát oplocování semen.
Následně 27. června se skupina nazvaná „Noční výzkumníci“ vlámala do vládní biotechnologické laboratoře a zničili studované organismy. „Výzkumníci“ také získali strategické informace pro nové útoky. Podobné akce se odehrávaly během roku. Francouzský odpor proti GM, rozšiřovaný zelenými a venkovany, pokračuje, aby ukázal, že otevřené a skryté sabotáže mohou fungovat společně ruku v ruce.
Nizozemské brambory zlikvidovány
V noci 29. srpna vytrhala Groen Front! (nizozemští Earth First!) vytrhali pole GM brambor umístěné nedaleko Lalystad. Další den ráno byl pytel těchto brambor spolu s komuniké doručen do kanceláře magazínu přímé akce Ravage v Amsterdamu. Zbloudilý pytel brambor byl nakonec doručen muži nejvíce zodpovědnému – ministrovi zemědělství – zapálenému obhájci genetického inženýrství.
Ekvádor
Ačkoliv v Ekvádoru platil od roku 1997 zákaz dovozu GM úrody, bylo v tajnosti několik dodávek dovezeno. Na začátku roku byla Ecuador Ecological Action upozorněna aktivisty ze Severní Ameriky na příjezd jedné dodávky. Proto se spojili s Národní Rolnickou Organizací (National Peasant Organisation) a provedli přímou akci. Dva malé čluny využili k zastavení lodě Frina, nalodili se a zabránili ji doplout do přístavu. Loď obsahovala 30 000 tun transgenní sóji.
Chorvatsko
Green Action v Chorvatsku rozjela v létě 1999 kampaň proti genetickým technologiím. Spolu se stupňováním zájmu provedli „v létě 1999 několik akcí na experimentálních polích kukuřice v Záhřebu a Osijeku a také před budovami několika firem včetně společnosti Pioneer.“
Irsko
„Oponenti biotechnologií se pokoušejí podvracet demokratický proces. Vybrali si cestu destrukce spíše než debaty.“ – Patrick O’Reilly, manager Monsanta v Irsku (Reuters 16/8/99)
Monsanto původně v Irsku zaselo 10 míst, ale když šest farmářů zjistilo, že jejich farmy se mohou stát kvůli tomu cílem sabotáží, vytrhali rostliny a výzkum se ocitl v troskách. V polovině srpna 1999 byla zbylá čtyři místa patřící Monsantu kompletně zničena. Běžný způsob jak zničit GM cukrovou řepu je vykopat ji a přeseknout, ale Irové inovovali. Jedno místo bylo postříkáno chemikálií na bázi benzínu, která zničila 60% rostlin. K akci se přihlásili „Malý Skřítci“.
Brazílie
Jose Marlucio da Silva, 47 let, aktivista Hnutí pracujících bezzemků (MST – Landless Workers Movement), byl 25. července 2000 zastřelen během anti-biotechnologické akce v Recife, hlavním městě státu Pernambuco na severovýchodě Brazílie. Po okupaci argentinské lodi vezoucí GM úrodu se MST pokusili okupovat pobřeží. Jose byl střelen policií během pokusu převzít podbřeží. (6)
Belgie
První zničení GM úrody v Belgii proběhlo 7. května 2000, když 200 lidí vytrhalo transgenní řepku a kukuřici na testovacích plochách Monsanta. Akce byla vyvrcholením „Festivalu odporu proti GMO“, který zahrnoval akční schůzky, piknik biopotravin a přednášky zástupců z Francie (Confederation Paysanne) a Belgie (Mouvement d’Action Paysanne). Ke konci dne se shromáždil dav do barevné párty a vesele pochodoval k experimentálnímu centru. Účastníci vstoupili na pole a zničili několik pozemků kukuřice a řepky, zatímco tancovali v rytmu rockové kapely, která hrála z nedalekého vozidla.
Zašlapané ananasy v Austrálii
Dne 12. března 2000 skupina, která se nazvala Free Seed Liberation Front, zadupala více než 200 GM ananasů na polním pokusném poli nedaleko Brisbane v Austrálii. Ananasy rostoucí na Zahradnické výzkumné stanici (Horticulture Research Station) byly geneticky upraveny k souběžnému kvetení. To by umožnilo sklizeň a zpracování všech ananasů zároveň. Protestující prolomili dva a půl metru vysoký plot s ostnatým drátem, aby mohli provést noční nájezd. Anna Manzoney, ředitelka pro veřejné vztahy Avcare Ltd. (průmyslová skupina reprezentující biotechnologické společnosti a továrny zemědělské chemii) řekla: „Oni vědí co děláme, toto nebyl neorganizovaný útok.“ Austrálie testuje 21 geneticky modifikovaných plodin na utajených místech po celé zemi. Komerční produkce geneticky modifikovaných plodin je v současnosti omezena na bavlnu a karafiáty.
Poznámky
1) Podívej se do Earth First! Journal, červen/červenec 1987
2) ‘Reclaim the Streets! Reclaim the Genes!’, 24/7/00
3) “Grain Rage“ stanovisko pro Minneapolis City Council, 16/8/00
4) ‘Of Power Affirmed to Men and Safety Denied to Life’, Third World Resurgence, číslo 106.
5) Podívej se na ‘The Peasants are Revolting… in France’, Do or Die č.8, strana103
6) Převzato z Earth Liberation Prisoners Newsletter, září 2000. ELP Newsletter