Zprávy ze světa i z domova.
Svět
Ekvádor se chystá vydražit tři z celkových 8 100 000 ha nedotčeného amazonského deštného pralesa čínské ropné společnosti. Tato zpráva přichází v době, kdy bylo sousední Peru nuceno vyhlásit stav ohrožení v severní části amazonského deštného pralesa, právě kvůli ropnému znečištění – domorodí lidé, kteří žijí v povodí řeky Pastaza blízko peruánské hranice s Ekvádorem si po celá desetiletí stěžovali na znečištění životního prostředí v důsledku vysoké hladiny sloučenin souvisejících s těžbou ropy. Ekvádor dluží Číně přes 7 miliard USD. V roce 2009 začala Čína půjčovat Ekvádoru miliardy dolarů výměnou za dodávky oleje. To také pomohlo zasponzorovat dva gigantické vodní projekty v zemi. Adam Zuckerman z Amazon Watch se vyjádřil:“Myslím, že je to hlavně o tom dluhu – Ekvádorci jsou natolik závislí na Číně, která financuje jejich rozvoj, že jsou ochotni dělat kompromisy v jiných oblastech, jakými jsou sociální a enviromentální závazky.“ Sedm domorodých kmenů, které žijí na území, které chce Ekvádor prodat, je samozřejmě velmi nespokojených a to zejména proto, že v loňském roce soud rozhodl, že vláda musí mít souhlas domorodých obyvatel předtím, než schválí jakoukoliv těžařskou aktivitu na domorodém území. Narcisa Mashienta, lid Shuar:“ Neptali se nás na nic a proto jsme tady, abych velkým investorům řekli, že nemají naše povolení k vykořisťování naší země.“
*
Aktivisté z The Black Fish, dobrovolnické organizace bojující za záchranu oceánů (působí mezinárodně, ale základnu mají v Evropě, takže pro zájemce o dobrovolnictví z České republiky jsou dostupnější, než Sea Shepherd), spustili tréninkový program, který umožní lidem naučit se dovednosti využitelné v přímé akci na mořích, více informací na stránkách: http://www.theblackfish.org/training.
*
Klimatologové spojují masivní sněhové bouře a velmi chladné jaro, které vládne ve velké části Evropy a Severní Ameriky, s dramatickým odtáváním ledu arktických ledovců. Rozsah i objem ledu, který se tvoří a každý rok odtává v Severním ledovém oceánu dosáhl na podzim minima. Dle Jennifer Francis, profesorky z Rutgerova institutu pro pobřežní a námořní výzkum, rekordně ubývá ledu, je ho o osmdesát procent méně, než před třiceti lety, což je příznakem globálního oteplování. Podle Francis a stále přibývajícího množství dalších výzkumníků, zvyšuje úbytek arktického ledu teplotu oceánu a atmosféry, čímž mění proudění vzduchu a tím ovlivňuje bouřkový systém a počasí na severní polokouli. To vede k extrémnímu počasí v středních zeměpisných šířkách, jelikož se studený arktický vzduch dostává mnohem jižněji.
*
Shell letos nebude těžit ropu v Arktidě! Je to skvělá zpráva nejen pro Arktidu. Boj o její záchranu ale ještě rozhodně není u konce.
*
APRIL je největším ničitelem indonéských deštných pralesů. Asia Pacific Resources International Holdings Limited, neboli APRIL, je druhým největším producentem papíru a celulózy. Jeho webové stránky pyšně hlásají: „Jděte do supermarketů, papírnictví, knihkupectví či jiných obchodů v desítkách zemí a s největší pravděpodobností zde narazíte na výrobek naší společnosti APRIL.“ Výsledky, které za sebou APRIL v oblasti ochrany pralesa zanechává, jsou však skličující. Již se jí podařilo zničit sumaterský deštný prales, který je mimo jiné přirozeným životním prostředím pro sumaterského tygra, znepřátelit si místní komunity a dlouhodobě neplnit své proklamované cíle stát se 100 % závislou pouze na vláknech z vlastních plantáží. Aktuální vládní údaje ukazují, že neuvěřitelných 60 % dřevěných vláken určených k dalšímu zpracování firmou Riau Andalan Pulp & Paper (RAPP) v Indonésii, které firmě dodává koncern APRIL, pochází ze dřeva z deštného pralesa. Na rok 2013 má společnost APRIL naplánováno zničení dalších 60 000 hektarů pralesa, což je území odpovídající téměř velikosti Singapuru, aby nakrmila své dřevozpracující závody na Sumatře.
Česká republika
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila novou zprávu o nakládání s komunálními odpady v EU a v jednotlivých zemích. Ze zprávy za Českou republiku vyplývá, že se nepodařilo splnit požadavky skládkové směrnice pro rok 2010. V tomto roce jsme mohli skládkovat pouze 75 % množství biologicky rozložitelných odpadů v porovnání k celkové jejich produkci v roce 1995. Pro tento rok jsme nahlásili produkci těchto odpadů ve výši 1530000 tun, v roce 2010 jsme jich na skládky uložili 1483000 tun, což je pouze 3% pokles. Je několik důvodů, proč skládkovou směrnici neplníme. Za ten podstatný však považuje sdružení Arnika nedostatky v evidenci. Zatímco například Německo za rok 1995 nahlásilo množství produkovaných biologicky rozložitelných odpadů ve výši 28,4 miliónu tun, tedy asi 346 kg na 1 obyvatele, za ČR jsme nahlásili pouze 1530000 tun, tedy 148 kg na 1 obyvatele. Velkou část jich totiž neevidujeme, například většinu odpadu z údržby zeleně a zahrad a díky tomu přicházíme o snadnou a levnou cestu k naplnění směrnice. Za nutné ovšem Arnika také považuje zvýšit podporu kompostování v ČR. Zatím stále není dořešen odbyt kompostů (spolupráce se zemědělci apod.). Důsledek výše uvedené chyby v evidenci bioodpadů z roku nutí stát a kraje hledat jiná řešení. Tím má být výstavba spaloven a energetické využití odpadu. Je však energetickým využitím spalování papíru a dalších využitelných materiálů, když se nám jejich spálením vrátí 3x až 5x méně energie než jeho recyklací, nehledě na ztrátu surovin. Lepší je hledat kroky ke snížení produkce směsného komunálního odpadu. V mnoha zemích jich produkují mnohem méně. V Rakousku, Německu, Belgii jich produkují asi o 1/3 méně než my, v nejlepších regionech produkují domácnosti jen 70 kg směsného odpadu na osobu a rok. Česká republika patří v recyklaci k deseti nejslabším státům v EU. Třídíme jen 31% komunálních odpadů. Ministr Chalupa však místo smysluplných investic do recyklace připravuje nalití peněz z eurofondů do magalomanského plánu 14 spaloven.
*
Společnost OKD, která plánuje v budoucnu těžit uhlí pod karvinskou částí Staré Město, musí zredukovat své plány. Potvrdil to na jednání karvinského zastupitelstva generální ředitel OKD Ján Fabián. Řekl, že společnost předloží Ministerstvu životního prostředí studii vlivu těžby na životní prostředí (zkráceně EIA) ve zmenšené verzi. „Museli jsme vzít do úvahy vlivy na chráněnou oblast Natura 2000. Území, které by těžba v maximálním rozsahu zasáhla, zahrnuje například také lužní lesy, rybníky a lokality, kde žijí chránění živočichové. Tuto oblast ovlivnit nesmíme, a proto jsme upravili naše záměry tak, abychom mohli studii EIA předložit k posouzení. Toto byl ale pouze jeden z bodů, které jsme v novém návrhu přepracovali,“ vysvětlil generální ředitel OKD. Jak moc se zasažené území zmenší, ale přesně neřekl, neboť zpracovatel stále vybírá z více variant.
*
Ředitelství vodních cest do letošního podzimu vypracuje studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe (D-O-L). Chce jej zahrnout do transevropských dopravních koridorů TEN-T. Ředitelství o výstavbu 300 kilometrů dlouhé vodní cesty usiluje dlouhou dobu. V současnosti chce využít podporu, kterou projektu dal prezident Miloš Zeman. „Naší prioritou v současnosti je, aby byl D-O-L co nejdříve zařazen v rámci revize do sítě TEN-T,“ uvedl generální ředitel Ředitelství vodních cest Jan Skalický. Podle Skalického by nemělo být překážkou, že vodní cesta nebude dokončená do roku 2030. Do TEN-T je například zařazený i projekt Rhona-Rýn/Mosela ve Francii, kde není stanovená ani finální trasa, podotkl. Součástí D-O-L je i vybudování kanálu u Přelouče a plavebního stupně v Děčíně. Na Přelouč je již vybraný dodavatel a měl by začít stavět v příštím roce. S výstavbou jezu v Děčíně se počítá v letech 2015 až 2019. Vybudováním vodního koridoru se z už tak malého množství volných vodních toků stanou mrtvá koryta.