Společenské normy

CarCultureHurricane_BeehiveCollectiveLR-150x150Převzato od Puntíčkovaní chrobáci.

…Měl jsem ve zvyku se lidí ptát, zda se jim líbí jejich práce, a zda jsou šťastní. 90 procent uvedlo ne na obě otázky. Začal jsem se sebe ptát, co to znamená, pokud drtivá většina lidí tráví převážnou většinu svého bdění děláním věcí, které by radši nedělali. Zdálo se mne to, a zdá šílené. Neměl jsem pro to slov v té době, ale mým prvním setkáním s Frederickem Winslowem Taylorem byl tento komentář: „V minulosti člověk byl na prvním místě; v budoucnu musí být první systém.“

Byl jsem zmatený. Učil jsem se celý svůj život, že mzdové ekonomiky tu prostě jsou. Byl jsem dotazovaný, stejně jako je mnoho dětí, „Čím chceš být až vyrosteš?“ – na což jsem neodpověděl, že bych chtěl být šťastný nebo naplněný, nebo součástí života, udržitelný, více než lidská komunita, ale spíše výčtem zaměstnaní. Byl bych prací. Mzdová ekonomika nikdy nebyla zpochybňována o nic více než existence korporací, o nic více než bylo narození a smrt. Uvažoval jsem v mých dvaceti nad tím, že si lidé nepřipouští, nebo ještě hůře, ani se neptají na sociální systém, za něhož většina z nich strávila většinu života děláním věcí, jenž nechtějí dělat? Jaký smysl to má?

Nebyl jsem se schopný pohnout z místa, dokud jsem se nedozvěděl, že ne každá kultura měla mzdovou ekonomiku, že tu byly kultury organizovány zcela odlišnou ekonomikou a sociálními vztahy, a dále, že tato kultura systematicky vyvlastňovala lidi, aby je dohnala přijmout mzdovou ekonomiku. Uvědomil jsem si, že sociální normy – dokonce i ty tak normalizované, aby mohly být vůbec považovány za normy, skutečnosti ze života, skutečnosti z „reálného světa“, jak mí vysokoškolští kolegové říkali „musíme dostat práci“ – jsou stále jen společenské normy. Nejsou fyzickými principy, například kde, pokud budete ignorovat gravitaci, můžete spadnout do propasti a zemřít. Ani nejsou biologickými principy, například kde, pokud dáte jed na potraviny, vaše děti mohou sníst tyto jedy a trpět předčasnou pubertou, rakovinou, sníženou inteligencí nebo smrtí. Ani nejsou ekologickými principy, například kde, pokud přesáhnete únosnost, pustíte celou vaší komunitu z útesu a nakonec způsobíte masové vymírání. Jsou to prostě jen společenské normy…

Derrick Jensen

This entry was posted in Novinky and tagged , . Bookmark the permalink.