Převzato ze Země Především!
Dr. Jerry Vlasak
Každý den jsou zvířata topena, dušena a vyhladověna k smrti. Jsou jim odřezávány končetiny a drceny orgány. Jsou pálena, vystavována radiaci a využívána při experimentálních operacích. Jsou šokována proudem, vychovávána v izolaci, vystavována zbraním hromadného ničení a oslepována či paralyzována. Jsou jim působeny infarkty, vředy, paralýzy a křeče. Jsou nucena vdechovat tabák, pít alkohol a polykat různé drogy, jako je heroin či kokain.
Ti, kdo páchají tyto stále legální zločiny, naprosté a úplné násilí, bezcitnost a lhostejnost vůči nelidským zvířatům, nemohou a nechtějí vidět, že to, co dělají, není zločinem jen vůči Bohu, Alláhovi, Buddhovi, přírodě a životu samému, ale je příčinou utrpení a smrti milionů lidí. Závislost univerzit a farmaceutického průmyslu na archaických a zastaralých výsledcích zvířecího výzkumu je příčinou toho, že miliony lidí jsou nemocnější, tlustší a umírají na zcela vyhnutelné choroby.
Jediným výsledkem milionů dolarů vyhozených – a opakuji vyhozených – na vědecký podvod zvaný vivisekce je, že za posledního půl století STOUPL počet úmrtí na rakovinu, STOUPL počet infarktů, STOUPL počet srdečních chorob, STOUPL počet případů cukrovky a rozhodně STOUPL počet případů nadváhy.
Stal jsem se chirurgem, lékařem, abych zachraňoval životy. Strávil jsem mnoho let přípravou na své zaměstnání – čtyři roky univerzity, čtyři roky lékařské fakulty, rok jako stážista a dalších pět let jako chirurgický rezident. Stejně jako mí spolužáci jsem byl naivní a snadno ovlivnitelný. Byli jsme vychováni a zmanipulováni masným a mléčným průmyslem, abychom věřili, že maso a mléko krav nás činí silnými a je pro nás dobré. A byli jsme vychováni a zmanipulováni, abychom věřili, že experimenty na zvířatech jsou nutným zlem a musí být prováděny, abychom mohli zachraňovat životy našich pacientů. Stejně jako miliardový masný a mléčný průmysl odvedl i univerzitní systém a farmaceutický průmysl velice dobrou práci v navyknutí mladých ovlivnitelných studentů na zastaralý a nevědecký zvířecí výzkum.
Rád bych se s vámi podělil o dva příběhy. První je o pětileté dívce, která přišla na pohotovost se slepým střevem. Tato malá dívka měla takovou nadváhu, že její prsa byla stejně velká jako u dospívající dívky a vážila dvakrát tolik co normální dítě jejího věku. Potřebovala akutní appendektomii a její nadváha mi operaci poměrně dost ztížila. Pokud mají pacienti nadváhu, jejich tukové vrstvy nekomplikují jen samotnou operaci, ale dramaticky se zvyšuje i míra pooperačních komplikací. Tahle malá dívka už měla cukrovku druhého typu, která je dnes u amerických dětí běžná. Cukrovce druhého typu se dá zcela vyhnout a v dějinách byla pozorována u dospělých, kteří jsou sami obézní. Ale díky masnému, mléčnému a cukernému průmyslu máme dnes nové generace dětí, které jsou nemocné, tlusté a nešťastné. Ta malá dívka se z toho dostala, a když se zotavovala, promluvil jsem si s ní a jejími rodiči o nízkotučné vegetariánské stravě a pití sójového mléka místo kravského, což jak víte je spojeno s velkým počtem nemocí.
Řekl jsem jí, že nízkotučná vegetariánská strava brání většině běžných nemocí, na které každý rok zemřou miliony lidí – infarktům, mrtvici, rakovině, cukrovce a kornatění tepen. Její matka začala plakat a řekla, že se její malé holčice ostatní děti posmívají a že si kvůli své váze nemůže ani hrát jako normální dítě, že je stále nemocná a letargická, že usíná ve škole. Pak se podívala na mě se slzami v očích a zeptala se: „Proč nám tuhle informaci nedal žádný jiný doktor?“ Tento scénář je v mé praxi poměrně běžný a je přímým výsledkem absolutní moci, chamtivosti a zkaženosti masného a mléčného průmyslu.
Druhý příběh je o mém seznámení se světem vivisekce, když jsem byl chirurgickým rezidentem. Řekli mi, že se můžu proslavit, když budu publikovat studie a experimentovat na zvířatech. A řekli mi, že univerzity dostávají HROMADY peněz od vlády, dokud s experimenty pokračují. Jakožto naivní mladý doktor, který chtěl následovat druhé, jsem se rok věnoval vivisekci a navštěvoval zvířecí laboratoře po celé zemi. To, co jsem zjistil a viděl vlastníma očima, bylo ohromující. Zjistil jsem, že 85 % všech dat získaných z experimentů na zvířatech je doslova vyhazováno z okna, protože nejsou k ničemu. Nejsou nikdy publikována, natož aby se použila na pomoc lidem. Téměř celý zbytek těchto dat nebyl nikdy použitelný pro lidské zdravotnictví.
A to 1, 2 %, která budou možná někdy použitelná v pomoci lidem? Tato data se dají získat mnohem přesněji a levněji pomocí moderních, pokrokových nezvířecích metod. Pak jsem zjistil, že farmaceutické společnosti utrácí miliony dolarů na večeře a dovolené pro doktory a jejich rodiny a na oplátku mají vivisektoři zmanipulovat výsledky testů tak, aby byly takové, jaké farmaprůmysl potřebuje. Pak jsem zjistil, že univerzity nezískávají granty díky nejlepším a nejvědečtějším výzkumným metodám, ale díky tomu, že pokračují v zneužívání zvířat jako modelů, jelikož se ve vivisekčním průmyslu točí miliardy dolarů. Zjistil jsem, že vivisekční průmysl je jako mafie. Vědci a lékové společnosti, které se zapojují do zvířecího výzkumu, udělají cokoliv, aby v tom mohli pokračovat, bez ohledu na to, že ubližují nejen lidem, ale působí nesmírnou agónii a utrpení zvířatům, na kterých experimentují.
Chamtivost, zkaženost a absolutní moc – to jsou věci, které pohání vivisekční průmysl. NE záchrana životů či prevence nemocí. Ve světě, který objevil genovou expresi a dokáže se na nemoci dívat na buněčné a molekulární úrovni, nemají experimenty na zvířatech místo – a opakuji, NEMAJÍ MÍSTO – ve vědě 21. století. Díky molekulární biologii a genové expresi už víme, že lék, který reaguje určitým způsobem u samce potkana, může u samice reagovat úplně jinak. Ale co primáti, kteří s námi sdílí 99 % DNA? Nezáleží na 99 %, ale rozdíl činí to 1 %, které u nelidského primáta znamená naprosto odlišnou reakci na lék či chirurgickou operaci než u lidského primáta.
Životy lidí nezachráníme pomocí archaického, zastaralého experimentování na zvířatech. Vědci, kteří ve svém výzkumu stále zneužívají zvířata, nejsou jen podvodníci, ale jsou závislí na zastaralé formě výzkumu. Například Colin Blakemore, který pro zábavu a zisk sešíval oči koťat, není o nic opravdovější vědec než šílení vědci v hororových filmech, které jsme sledovali v 50. letech. Blakemore není lékař. Jako většina vivisektorů je jen rádoby doktorem medicíny, který neměl společenské dovednosti ani mozek na to, aby se dostal skrz lékařskou fakultu. A ti doktoři medicíny, kteří provádí pokusy na zvířatech, jsou jednoduše jen nástroji zkaženého univerzitního systému a farmaceutického průmyslu.
Dr. Jerry Vlasak, traumatolog v několika kalifornských nemocnicích a jeden z nejodhodlanějších zvířeckoprávních aktivistů na světě. Dr. Vlasak byl zatčen a fyzicky napaden jen za to, že přišel na pomoc tulením mláďatům během každoročního kanadského masakru tuleňů.