První díl překladu Příručky pro přímou akci, která vychází z dvou desetiletí a stovek přímých akcí nejen britského environmentálního hnutí, vysvětluje motivy, proč zvolit přímou akci jako aktivistickou formu protestu. Dále pak popisuje několik přístupů a etických východisek dělání přímých akcí.
Přebíráte pravomoc do vlastních rukou
Přímá akce znamená zkusit něco vyřešit svépomocí místo toho žádat někoho dalšího, aby to vyřešil za vás! Není lepší a jednodušší způsob jak převzít kontrolu nad vlastním životem a jak měnit svět kolem vás. Pro mnoho lidí není přímá akce jen efektivní taktikou jejich aktivistického tažení, ale také filozofie, na které si zakládají svůj způsob života. Například pokud pouze neblokujete stavební práce na novém supermarketu ve vašem městě, ale také rozjíždíte komunitní zahradničení, takže jste nezávislý na tomto supermarketu pro naplnění svých základních potřeb.
Funguje to
Užití přímých akcí v kampaních za ekologickou nebo sociální spravedlnost ve světě slavilo mnoho úspěchů. Přímé akce, obsazování území a protestní kempy v 90. letech 20. století ve Velké Británii zmenšily vládní program výstavby dálnic o 80 %. Přibližně 500 naplánovaných dálnic bylo zastaveno. Vytrhávání geneticky modifikované úrody ze země v pozdních 90. letech 20. století a na začátku prvního desetiletí 21. století pomohlo zastavit komercializaci genetického inženýrství a odstranit geneticky modifikované produkty z obchodů navzdory tlaku nejmocnějších světových semenářských a agro-chemických společností. V novodobé historii České republiky zatím mnoho úspěšných hnutí využívajících přímou akci nemáme, ale proč se neinspirovat vítězstvími v zahraničí a nezačít také?
Proč dělat přímou akci?
Kdy jsi naposledy cítil, že jsi něco změnil vhozením lístku do volební urny? Nebo napsáním dopisu svému poslanci či senátorovi? Několik tisíc lidí se v Čechách účastnilo pochodů proti válce v Iráku a vláda nás nevyslyšela. Stejně tak dvě třetiny obyvatel byly podle průzkumů veřejného mínění proti umístění americké radarové základny v Brdech a politici byli schopni rozhodnout bez souhlasu veřejnosti. Není to důvod k tomu, abychom ztráceli naději. Je to naopak důvod přijít se svou vlastní hrou.
Přímá akce je selský rozum. Pokud uvidíš, že někdo krade ve tvé ulici, nezačneš sepisovat petici, abys ho požádal, ať odejde. Žijeme ve světě, který nám vnucuje to, že potřebujeme vůdce a zákony, abychom byli drženi pod kontrolou a že jsme neschopní vytvářet složitá rozhodnutí a uplatňovat je, aniž by nám bylo řečeno jak. Přímá akce je způsob, jak vzdorovat právě těm lidem, kteří si myslí, že penězi nebo postavením si zajistí od nás ostatních možnost dělat si, co si zachtějí. Znamená to odmítnout akceptovat moc, kterou tito lidé mají a vzít do vlastních rukou zodpovědnost za věci, o kterých si myslíš, že potřebují změnit. Neznamená to jen tlačit na stávající držitele moci, aby rozhodli lépe ve tvém zájmu, ale rozhodnout se sám za sebe.
Co následky?
Je naprosto přirozené zajímat se o následky přímých akcí. Autority na to spoléhají. Využívají různé způsoby: buď naší frustraci nebo touhu po změnách, které jsou v souladu se všemi psanými zákony. Pokud si bude dostatečný počet z nás kupovat správné výrobky nebo bude hlasovat pro někoho „jiného“ v příštích volbách, bude vše v pořádku… Pokud si opravdu myslíš, že takový přístup povede ke skutečné změně, měl bys žít opravdu velmi dlouho. Máme na to tolik času?
Přímá akce nemusí nutně představovat (nebo zahrnovat) překročení zákona. Přesto pokud budeš čelit zájmům mocných, jako jsou korporace a vlády, pak si můžeš být jistý, že zde budou i zákony, které je budou chránit. Pokud budeme chtít být účinní, pak budou muset někteří lidé překročit zákony. Pokud zákony říkají válka nebo vykořisťování lidí a planety jsou v pořádku, ale vyjádření nesouhlasu nenásilným protestem v pořádku není, pak jsou zákony špatné.
Mnoho nejoslavovanějších světových osobností jsou „zločinci“. Gándí měl tak dlouhý záznam jako jeho ruka. Martin Luther King, sufražetky, Aung Sang Suu Kyi, Dalajláma, Nelson Mandela, všichni z nich jsou dobře známí jedinci reprezentující tisíce jiných, kteří svůj boj uvedli v pohyb. Lidé jako ty nebo já.
Je obtížné někomu dalšímu přesně vysvětlit zákonné, ekonomické a sociální následky podílení se na akcích. Jedná se o dosti individuální záležitost, ale jednou věcí si můžete být jisti: následky za akce zůstávají bezvýznamné oproti následkům z toho, že by nikdo žádné akce nedělal. Existují aktivistické skupiny, které poskytují rady, podporu a nápady o pravděpodobných osobních následcích různých akcí v závislosti na vašich okolnostech. Některé z nich jsou i v Čechách.
Vždy si před samotnou akcí vyhledej svá práva a příslušné zákony. Uvědomění představuje sílu, takže nedovol autoritám mít převahu, protože sis včas nevypracoval svůj domácí úkol.
Rozdílné přístupy k přímé akci
Pro nezainteresovaného člověka se může přímá akce zdát spíše aktivita menšinových zájmů. Pohled zevnitř může ukázat velmi různorodou skupinu lidí jen stěží držící pohromadě, která se liší názory na to, co je etické a co je efektivní. Následující část poskytuje test pro některé tyto názory a částečné vysvětlení některých termínů, které jsou v aktivistickém kontextu vykládány různými způsoby.
Nenásilí
Pro někoho je rozhodnutí užívat nenásilné metody otázkou přesvědčení. Pokud chce budovat ekologickou, mírumilovnou a kooperativní budoucnost, měl by to dělat již teď a tady ekologickými, mírumilovnými a kooperativními nástroji. Jiní mají možná při volbě nenásilí více taktický přístup. Stát a korporace jsou ochotni a schopni vyvinout větší intenzitu násilí, než jsme schopni vyvinout my, takže zaplést se s nimi do hry, ve které téměř jistě vyhrají oni, může být pro nás nešťastná volba.
Lidé, kteří dělají přímé akce, mají mnoho různých definicí „násilí“ a „nenásilí“. Například je vniknutí do továrny vyrábějící zbraně hromadného ničení a zlikvidování všechno, co je možné, násilím nebo nenásilím? Je důležité umět mluvit o svých názorech na násilí a nenásilí, proto abys mohl nalézt (pokud je to potřeba) skupinu nebo jednotlivce na společnou akci v takové formě, které věříš, že je správná.
Akce se zodpovědností nebo akce skryté
Akci se zodpovědností vědomě plánujete se všemi zákonnými důsledky. Berete na sebe zodpovědnost za následky, které z akce vyplývají. Slovo zodpovědnost odkazuje na skutečnost, že dostaneš šanci ospravedlnit, co jsi udělal před soudem, médii a tvými přáteli. U některých akcí je toto nevyhnutelné: například pokud plánuješ užít své tělo v blokádě a policie tě na místě zatkne, pak máš velmi malou možnost tvrdit, že se nejednalo o vlastní vědomé rozhodnutí. Pro některé lidi je přijmutí zodpovědnosti za akci etickou volbou, a i když mají možnost z akce uprchnout a ujít následkům, tak to neudělají.
Skryté akce, při kterých účastníci neberou zodpovědnost na sebe, jsou takové, kde děláš něco ilegálního, ale plánuješ nenechat se chytit. Pro někoho je taková volba mnohem udržitelnějším způsobem práce, což znamená, že máš volnost pokračovat jako aktivista bez veškerého času, peněz a stresu spojeného se soudními jednáními, jako to je u akcí, kde na sebe bereš zodpovědnost. Není to vždy úplně snadné rozhodnout, protože můžeš být zatčen bez toho, aniž bys to plánoval. Navíc udržet se v tajnosti může také mnohdy vyžadovat čas, stres a peníze také.
Otevřené a uzavřené skupiny a akce
Pokud je skupina nebo akce otevřená, pak se může kdokoliv přidat a je to většinou veřejně oznámeno. Poskytuje to snadné zapojení nových lidí, ale znamená to také větší obtíže z nechtěné policejní pozornosti.
Pokud je akce nebo skupina uzavřená, je to naopak – noví lidé se nemohou připojit a často se o tom ani nedozví. Je pak možné dělat věci bez toho, aby byly dopředu vyzrazeny, ale v dlouhodobém hledisku to neposkytuje možnost vstupu nových lidí.
Pro mnoho lidí je otevřenost nebo uzavřenost bez jasných hranic a připouštějí mezi oběma přístupy pozvolný přechod, což závisí na úrovni rizika a konkrétních cílech akce. Stejně jako si mnoho lidí vybírá zapojení se do akcí s větší nebo menší mírou zodpovědnosti v závislosti na situaci a možných následcích.
Direct Action Handbook (překlad)