V Olomouci se bojuje o tvář města. Vyroste v moravské metropoli mrakodrap? Sázky jsou vysoko. Text vyšel v Novém Prostoru č. 410.
„Aby nám Íčka někdo nezalil,“ strachoval se podle policejních odposlechů jeden z bossů českého podsvětí František Mrázek, když v roce 2000 s Luďkem Sekyrou plánovali koupi obří stavební společnosti IPS. „Zalíváním Íčka“ bylo myšleno podplácení olomouckého politika Ivana Langra, který přiznal, že za developerskou společnost Sekyra Group lobboval. Skupina lidí okolo Sekyry a dnes již zavražděného Mrázka i po více než deseti letech stále čile podniká ve stavebnictví a iniciovala výstavbu nové olomoucké čtvrti Šantovka.
Městská čtvrť Šantovka, která již vyrůstá na okraji historického centra, představuje investici v hodnotě 10 miliard korun a může navždy změnit tvář města. V areálu Šantovky rozkládající se na jedenácti hektarech, se nachází rozestavěné nákupní centrum s názvem Galerie Šantovka a multikino. Dále se zde plánují kanceláře a již dnes veřejností neoblíbený mrakodrap Šantovka Tower.
Jeden průšvih za druhým
Projekt Šantovka provází od počátku mnoho rozporů z hlediska ochrany přírody a památkové péče. Developerská společnost necitlivě zasáhla do lokalit chráněných druhů živočichů na břehu Moravy a zlikvidovala biokoridor podél Mlýnského potoka. Biokoridor padnul z důvodu vedení tramvajové trati propojující okrajové sídliště Nové Sady s centrem města. Potřebné propojení přitom mohlo vést alternativní trasou po stávající komunikaci skrze ulici Roosveltova, kde by nejenom obsloužilo více lidí, ale bylo by také kratší a provozně levnější.
Stavba nové tramvajové trati, která doveze občany přímo před bránu nákupního centra, již započala, ale pro občany města to bude znamenat především utopení dalších desítek milionů korun kvůli zájmu developera. Přestože se ozvaly kritické hlasy z řad ekologických nevládních organizací, olomoucká radnice zřejmě záměrně posouzení jiné varianty neprovedla, aby tím mohlo dojít k nekomplikovanému přelití veřejných peněz do soukromého projektu. Podobný „sponzoring“ developerovi chystá radnice z rozpočtu města také v podobě nového silničního přivaděče ke stejnému nákupnímu centru. Zadluženou městskou kasu by měl vyjít na dalších minimálně 100 milionů.
Další malou kapkou bezohlednosti developera bylo ilegální pokácení třech zdravých stromů na samém kraji historického centra, ve kterém už tak příliš mnoho dřevin nenajdeme. Investor si nejprve podal žádost na pokácení dřevin z důvodu stavby nadúrovňové lávky, která by překlenovala silnici mezi historickým a nákupním centrem. Přestože šlo lávku jednoduše posunout či tvarově přizpůsobit a zeleň ponechat, protože na místě je dostatek prostoru, byly stromy v létě 2012 pokáceny.
Do ledna 2013 nevydal Krajský úřad v Olomouci pravomocné rozhodnutí, tudíž kácením investor Šantovky porušil podmínky, které mu výslovně uložil v předchozím nepravomocném rozhodnutí magistrát města. Podnět na porušení zákona, který v této věci vznesla místní skupina Hnutí Duha, odpálkovala Česká inspekce životního prostředí v Olomouci do ztracena. Necitlivost vůči zeleni alespoň zmobilizovala několik desítek místních lidi, kteří na podzim uskutečnili happening, během kterého symbolicky pohřbili stromy, zatloukli na místě křížky a zapálili svíčky. Instalace zůstala na místě týden jako memento.
Poslední kapkou, která může způsobit, že pohár trpělivosti útrpné veřejnosti již skutečně přeteče, je záměr postavit v areálu Šantovky další výškovou budovu. V prosinci 2012 to oznámil investor během tiskové konference, které se účastnil také britský architekt Šantovky Robert Bishop. Investorovi se podařilo zamezit účasti na tiskové konferenci členům olomouckého sdružení Za krásnou Olomouc. Snažil se tím zabránit mediálnímu obrazu, který by mrakodrap ukázal v kontroverzním světle. Kontroverzní je ale mrakodrap každým coulem.
Vybetonují panorama Olomouce?
Šlo by v pořadí již o třetí výškovou budovu v Olomouci, která by se nacházela nejblíže k historickému centru a zasáhla by přímo do ochranného pásma městské památkové rezervace, po Praze druhé největší v Česku. Navrhovaný mrakodrap určený k bydlení by měl být vysoký 75 metrů, čímž by se vyrovnal radnici a v Olomouci by jej překonávala už jen novogotická katedrála sv. Václava.
Stavba by ale mohla dosáhnout prvenství v tom, že by se ve městě jednalo o první výškovou dominantu s otevřeně privátním účelem. Dominanty bývají obvykle stavbami veřejnými, což tento mrakodrap rozhodně nesplňuje.
Podobné pochybnosti lze mít také v pořadí o druhém olomouckém mrakodrapu, který je v současnosti dokončován o několik set metrů dál od městského centra. Je prezentován jako součást kampusu soukromé vysoké školy, jež se sama nachází v nižší přiléhající budově. Tento mrakodrap má sloužit jako „inovační centrum“, kde budou sídla soukromých firem a ve dvou nejvyšších patrech jeden luxusní byt.
O tom, že další výšková budova by výrazně zasáhla do architektonického rázu a panoramatu města nelze pochybovat. Zvláště v Olomouci, která se rozkládá v rovinaté nivě řeky Moravy, může být podobný zásah velmi citelný. Navíc se každý nový mrakodrap přibližuje o několik set metrů blíže k historickému centru a stojí vždy osamoceně uprostřed nižší zástavby. Roztroušením výškových budov na různá místa se pak vizuální znečištění siluety města jenom navyšuje. Při navrhované výšce a umístění hrozí, že mrakodrap bude v pohledu na historické výškové dominanty působit rušivě. Také proto je žádoucí posoudit zásah. magistrát Olomouce již má studii celkových pohledů na město zpracovanou, ale zatím ji veřejnosti nepředložil.
Výšková budova je v současnosti protlačovaná napříč nesouhlasu odborné i laické veřejnosti. S budovou nesouhlasí místní občanská sdružení, Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, několik známých osobností, olomoučtí architekti a výrazná část olomouckých obyvatel. Ani investor ale není díky svému finančnímu tlaku se svým záměrem osamocen. Výraznou podporu má u pracovníků odborů stavebního a životního prostředí na olomouckém magistrátu, ve vedení magistrátu a v PR společnosti Strategic Consulting.
Investor musí nyní hrát závod s časem, protože Ministerstvo kultury protlačilo do nově projednávaného územního plánu zákaz stavby dalších výškových budov v Olomouci. Nový územní plán ještě není odsouhlasen a měl by začít platit v průběhu tohoto roku. Již dnes se investor snaží pro stavbu získat potřebná povolení od správních orgánů. Rozhodujícím bude razítko, které natiskne oddělení památkové péče stavebního odboru olomouckého magistrátu, který je podle dostupných informací mrakodrapu nakloněn. Podobně se na podporu navrhovaného mrakodrapu veřejně vyjádřil také primátor Martin Novotný, přestože v minulosti během jedné z mála veřejných debat o územním rozvoji města čelil ostré kritice výškových budov.
Pozoruhodné je také zpravodajství regionálních médií, která o mrakodrapu informují značně nevyváženě. Olomoucký deník podezřívaný ze spolupráce s investorem zaostával v množství kritických informací i za některými celostátními médii. Po stížnostech čtenářů v diskusích a emailech se na jeho stránkách již objevilo širší spektrum názorů. Jeho šéfredaktor se navíc přátelí se zaměstnanci PR společnosti, která Šantovku zastupuje. Olomoucké Radniční listy, zdarma distribuované lidem za peníze města, pak nějakou diskusi naprosto vynechávají. Není divu, když zaměstnanci společnosti Strategic Consulting, která pro město Radniční listy vydává, jsou zároveň mluvčími projektu Šantovka.
Napadení lidí, kteří pasivně a legálně vyjadřovali názor na plánovanou výškovou budovu, ze strany místního podnikatele, který je současně přítelem olomouckého primátora.
A zase ten Mrázek…
Jedním z podílníků developerské společnosti SMC Development a údajně hlavním strůjcem Šantovky je kontroverzní podnikatel Richard Morávek, který byl obchodním partnerem již zmíněného Františka Mrázka. Morávek je spojován s pochybnými milostmi pro jeho matku Jarmilu Morávkovou a bývalého spolupracovníka Jana Kondlera. Oba byli odsouzeni za úvěrové podvody a v roce 2008 omilostněni prezidentem Václavem Klausem. Také kolují informace, že v Šantovce má svůj vklad ve volbách „vykroužkovaný“ Ivan Langer, který byl napojen na Sekyra Group, ale ta již z projektu vystoupila. Přesto například bývalý ředitel Sekyra Group Luděk Schimdt je dnes podílníkem SMC Developement. Jisté je, že se kolem Šantovky pohybuje příliš mnoho Langerových blízkých.
Přes mnoho negativ lze na projektu Šantovky nalézt také jedno pozitivum. Tím je skutečnost, že nová čtvrť je budována ve zchátralém areálu potravinářského závodu Milo, který díky projektu nalezl své využití. Pihou na kráse tohoto pozitiva ale je, že několik let nevyužívaný brownfield vznikl přičiněním obchodních partnerů právě zmíněného podnikatele Morávka. Jsou jimi Tomáš Pitr a opět Mrázek, kteří byli vyšetřovaní za vytunelování závodu Milo v roce 2000.
Petr Zelený