Jak rozšlapat olomouckým developerům bábovičky

Článek, který vyšel v Sedmé gerenarci 2/2013.

Na jižním prahu historického centra Olomouce se již několik měsíců betonuje nová městská čtvrť Šantovka, která pravděpodobně navždy změní tvář města. Celkem desetimiliardový projekt nastartovala trojice velkých developerských firem Sekyra Group, SMC Development a ING Real Estate, což napovídá, že by výstavbu mohly provázet klientelistické praktiky. Luděk Sekyra, zakladatel Sekyra Group, figuroval spolu se zavražděným bossem českého podsvětí Františkem Mrázkem a vlivným olomouckým politikem Ivanem Langerem ve spisu Krakatice, který mapuje prorůstání organizovaného zločinu s nejvyššími patry státní správy. Dnes stojí za Šantovkou jen SMC Development, jemuž šéfuje podnikatel Richard Morávek. Podle Mladé fronty DNES někdejší pravá ruka zmíněného Mrázka, se kterým dle policejních odposlechů domlouval zastavení stíhání své matky odsouzené za finanční trestnou činnost. Ta nakonec v roce 2008 dostala prezidentskou milost.

Mohlo by se zdát, že se investor protentokrát rozhodl pro environmentálně příznivý projekt, protože nová čtvrť má stát na jedenáctihektarovém brownfieldu. Pomineme-li fakt, že brownfield vznikl na místě zkrachovalého potravinářského podniku Milo, ze kterého vyvedlo akcie právě nechvalně proslulé duo František Mrázek – Tomáš Pitr, stavba si naopak vysloužila od místních ekologických organizací velkou dávku kritiky. Proč?

Atentát na život v centru

Jedenáct hektarů postupně pokryje obří nákupní centrum Galerie Šantovka, multikino, casino, divadelní sál, bytová zástavba, kanceláře a možná také kontroverzní mrakodrap nazývaný Šantovka Tower. V této souvislosti nelze nezmínit trend odlivu společenského života z center měst v důsledku výstavby nových obchodních komplexů na okrajích historických jader. Z původního centra například Jihlavy, Ostravy nebo Liberce to doslova vyluxovalo lidi, což v důsledku zlikvidovalo drobné obchodníky nebo snížilo ceny za pronájem nemovitostí. V říjnu 2013, kdy se plánuje otevření Galerie Šantovka, by mohlo v Olomouci připadnout na tisíc obyvatel přes 1500 metrů čtverečních nákupní plochy. Republikový průměr je přitom dvakrát nižší. Pokud přičteme plánovanou občanskou vybavenost v Šantovce a klesající počet obyvatel Olomouce, můžeme předpokládat pronikavé změny ve funkčním uspořádání města. Je  pravděpodobné, že lidé do Šantovky přelijí nezanedbatelnou část svých aktivit. Jaký konkrétní to bude mít dopad na stávající kulturní instituce a jejich podporu od magistrátu, můžeme zatím jen spekulovat.

Klíčový prvek pro charakter každého města představuje tvorba územního plánu. Ten nový olomoucký právě zhotovuje brněnská architektonická firma Knesl+Kynčl. Tito architekti ve svém portfoliu uvádějí jako své zákazníky firmy Sekyra Group, ING Real Estate a Zenmex. První dvě společnosti jsme zmínili v úvodu, Zenmex vlastní Richard Morávek s olomouckým podnikatelem Ivanem Geršim, který zasedá i v představenstvu SMC Development. Skutečnost, že zpracovatel územního plánu města pracuje na zakázkách pro největší olomoucké developery, může vzbuzovat jistá podezření. Navíc, než ve vznikajícím novém územním plánu ministerstvo kultury další výškové stavby zakázalo, prosazoval Jakub Kynčl na místě Šantovky výškovou budovu. Při nedávné debatě o územním plánu se olomoucký primátor Martin Novotný (ODS) vyjádřil, že se na výběru jeho zpracovatele osobně podílel. Nelze se tudíž ubránit pocitu, že budoucí podobu města vytváří klientelistická síť magistrát-developeři-architekti.

Zákon nezákon…

Šantovka se dostala do hledáčku ekologických organizací především v souvislosti s výstavbou nové tramvajové trati propojující okrajové sídliště Nové Sady s centrem města. Kvůli jedinému navrhovanému vedení trati měl totiž být zlikvidován biokoridor (a taky nakonec byl) vedoucí podél Mlýnského potoka. Hnutí Duha Olomouc od roku 2009 tvrdí, že potřebné propojení mohlo vést alternativní trasou po stávající komunikaci skrze ulici Roosveltova, kde by nejenom obsloužilo více lidí, ale bylo by také kratší, dopravně méně komplikované a provozně levnější. Přestože se ozvaly kritické hlasy také od občanského sdružení Za krásnou Olomouc, radnice zřejmě záměrně posouzení jiné varianty neprovedla, čímž došlo k přelití veřejných peněz do v podstatě soukromého projektu: investoru Šantovky tak tramvaje dovezou zákazníky přímo před bránu nákupního centra.

Developer si dále vysloužil kritiku za ilegální pokácení třech zdravých stromů na samém kraji historického centra kvůli nadůrovňové lávce. Nadchod, překlenující silnici mezi historickým a nákupním centrem, mohl jednoduše posunout či tvarově přizpůsobit a zeleň ponechat. To zřejmě nestálo investorovi za to a bez pravomocných povolení kácel. Podnět na porušení zákona, který v této věci vznesla místní skupina Hnutí DUHA, odpálkovala olomoucká pobočka České inspekce životního prostředí do ztracena. Ani happening několika desítek místních lidi, kteří během loňského podzimu stromy symbolicky pohřbili, zatloukli na místě křížky a zapálili svíčky, na vyvolání skutečného zájmu veřejné správy nestačil.

Třešničkou na dortu pak bylo mediální prohlášení vedoucího odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petra Loyky, že „nemá pochybnosti o správnosti povolení kácení stromů“, ačkoliv musel vědět, že investor potřebná povolení nemá. Instituce placená z veřejných rozpočtů za účelem ochrany přírody se tímto prohlášením naopak nepokrytě podílí na obcházení zákonů.

Vztyčí v Olomouci „billboardodrap“?

Asi největší nevoli vzbuzuje u veřejnosti plán postavit mrakodrap Šantovka Tower. PR specialistům investora se nejprve podařilo zamezit účasti členů sdružení Za krásnou Olomouc na tiskové konferenci, kde byl v prosinci 2012 mrakodrap představen. Následovala vernisáž děl architekta Šantovky Roberta Bishopa, kam dorazilo několik olomouckých obyvatel poklidně prezentovat svůj negativní postoj k možnosti výstavby mrakodrapu. Šlo by totiž již o třetí výškovou budovu v Olomouci, která by se nacházela nejblíže k historickému centru a zasáhla by přímo do ochranného pásma městské památkové rezervace. Navrhovaný mrakodrap určený k bydlení by měl být vysoký 75 metrů, čímž by se stal po katedrále sv. Václava druhou nejvyšší budovou ve městě. Přestože výškové dominanty měst plní zpravidla veřejnou funkci, Šantovka Tower by byla stavbou funkčně čistě privátní Ve skutečnosti by pak mohla plnit jinou pro developera významnou funkci. Mrakodrap by vysoko přečníval okolní zástavbu a byl by v rovinaté nivě Moravy ze širokého okolí nepřehlédnutelným „billboardem“ na nákupní centrum.

Mrakodrap je v současnosti protlačován navzdory nesouhlasu významné části odborné i laické veřejnosti. S budovou nesouhlasí místní občanská sdružení (Hnutí Duha, Za krásnou Olomouc, Unie pro řeku Moravu), Strana zelených, Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, několik známých osobností (například Táňa Fišerová, sociolog Jan Keller, olomoucký arcibiskup Jan Graubner) nebo tři desítky olomouckých architektů.

Přes sedm stovek Olomoučanů navíc podepsalo žádost projednat návrh stavby mrakodrapu během jednání zastupitelstva. Ovšem jak se posledně ukázalo, nelze spoléhat, že by tlak veřejnosti mohl olomoucké zastupitelstvo k nějakému činu proti mrakodrapu rozhoupat. V únoru například zastupitelstvo odsouhlasilo odprodej budovy bývalého divadla v městské části Hodolany na provozovnu hazardních her. Zastupitele neobměkčily ani emotivní výstupy a přítomnost mnoha místních, ani protestní petice s 1800 podpisů sesbíraných v během dvou týdnů. Těžko hledat jiného slova než arogance. Tu můžeme zřejmě očekávat také u dalších projektů, ve kterých se točí obrovské peníze.

Investor mrakodrapu nyní hraje kvůli zmíněnému ministerskému zákazu dalších výškových budov závod s časem. Nový územní plán totiž ještě není odsouhlasen a měl by vejít v platnost v průběhu tohoto roku. Investor se nyní snaží získat potřebná povolení od správních orgánů dřív, než nové „územko“ začne platit. Rozhodujícím bude pravděpodobně razítko, které natiskne oddělení památkové péče stavebního odboru olomouckého magistrátu, který je podle dostupných informací mrakodrapu nakloněn. Cesta ke stavebnímu povolení se zdá být vyčištěná.

Dalším významným chapadlem developerů Šantovky, které tuto cestičku pomáhá zametat, je řada PR konzultantů mediálně masírujících veřejnost. Developera zastupují pracovníci PR společnosti Strategic Consulting, mají velmi dobré vztahy s místními médii jako Olomoucký deník nebo Radniční listy, které jsou navíc zdarma za peníze města distribuovány obyvatelům do schránek. Za podobně kriticky laděný článek, jako je tento, podal PR pracovník spřízněný se Strategic Consulting stížnost k Etické komisi Syndikátu novinářů na časopis Nový Prostor. Uvidíme, jestli bude následovat stížnost i na Sedmou generaci.

Jak jednoduché je stát se „extrémistou“

Kauza Šantovka má však ještě jeden, „extrémistický“ rozměr. Jak je jednoduché být státními institucemi ocejchován jako „extrémista“ se mohl přesvědčit Jaromír Bláha a další lidé, kteří se postavili za dodržování zákonů v NP Šumava. Stížnost aktivistů vedla k omluvě, ale v jedné z dalších zpráv ministerstva vnitra se šumavské hlídky monitorující ilegální těžbu opět objevily v kolonce „levicových extrémistů“. K faktické nápravě tudíž nedošlo.

Ministerská zpráva o extremismu za čtvrté čtvrtletí roku 2012 pak zmiňuje „časté projevy levicových extrémistů“ v Olomouci, kam podle popisu zařadila zmíněný happening upozorňující na ilegálně pokácené stromy nebo pokojné vyjádření nesouhlasu s mrakodrapem během vernisáže. Oficiálně označit účastníky happeningu požadující dodržování zákonů za „levicové extremisty“, zvlášť pokud se ho účastní názorově různorodí lidé včetně voličů pravice, vzbuzuje různorodé pocity. Za aktivity snažící se „rozbít demokratický systém“ tak označovali pouhý požadavek na dodržování zákonů.

Rozhodně by bylo zajímavé odpověď na otázku: Proč ministerstvo pokojné občanské aktivity do podobných zpráv zahrnuje? Prvním vysvětlením by mohl být pokus o diskreditaci oponentů na přání developerů. Malá nebezpečnost zmíněných aktivit pro realizaci projektu naznačuje, že toto vysvětlení není pravděpodobné. Ale veřejně známá propojenost bývalého ministra vnitra Ivana Langra na Sekyra Group, za kterou v minulosti lobboval, může vzbuzovat jistou míru podezření. Pravděpodobnou odpovědí bude spíše kontinuální šablonovitá práce úředníků, kteří při sepisování podobných zpráv postrádají přesah a analytické myšlení. Raději nedomýšlejme, jak je chráněna bezpečnost státu při skutečných hrozbách.

V kontextu zastrašování oponentů Šantovky též vzniklo video dokumentující útok ze strany místního podnikatele a přítele olomouckého primátora na osoby držící transparent proti mrakodrapu. Poslední novinkou je pak diskreditace jednoho z oponentů mrakodrapu, Jana Kubeše z Národního památkového ústavu. Někdo zaslal CD s jeho osobním sestříhaným videem jeho zaměstnavateli, kde ho představoval jako narkomana. Zatím není známo, kdo za tímto pokusem o diskreditaci stojí a zda si to vysloužil kritikou mrakodrapu nebo jinými aktivitami. Tato „kompro“ akce ale minimálně demonstruje skutečnost, že lidé vyčnívající z řady se vystavují riziku.

Olomoučtí samozvanci, spojte se!

Není však třeba klesat na mysli. O tom, že kolektivní občanská angažovanost může v některých případech vést až k zastavení kontroverzních developerských záměrů, svědčí nedávný případ zastavení výstavby obchodního centra Corso v Plzni. Během kampaně Ano pro Plzeň se plzeňský primátor Martin Baxa (ODS) snažil snahy o referendum podtrhnout. Výsledky referenda však jasně prokázaly, že si Plzeňané obchodní centrum nepřejí, a Corso stát v Plzni nebude.

Pro další vítězný příklad nemusíme chodit daleko ze Šantovky, stačí si připomenout deset let starou kauzu obchodního domu Palác Morava. Ten měl stát jakožto betonový monolit na místě olomoucké Tržnice mezi historickým centrem a dnešní Šantovkou. Proti záměru se postavila iniciativa Občané proti Paláci Morava, jejíž aktivity vyvrcholily demonstrací několika set lidí v květnu 2003 a donutily město a investora projekt ukončit.

Tehdejší aktivisté dnes mnohdy žijí mimo Olomouc nebo mají jiné starosti, potenciál mobilizace veřejnosti proti projektu Šantovka Tower je však značný. Napovídá o něm účast a průběh přednášek a veřejných debat okolo výškových budov, které pořádá sdružení Za krásnou Olomouc. Jak lépe si připomenout desetileté výročí vítězného občanského protestu proti betonovému paláci než další podobnou akcí?

Petr Zelený